I can't love them both- 28.kapitola

28. června 2018 v 20:29 | Any

28. kapitola - Červené dveře

Elena seděla v dětském pokoji a koukala na postýlku, která už nebyla prázdná. Hope v ní ležela. Bonnie vytvořila ochranné kouzlo, které snad Esther zabrání dostat se dovnitř. Alespoň prozatím.

Nemohla uvěřit, jak moc za tu dobu vyrostla. Tolik měsíců s ní nebyla. Vzala si ji a přivinula ji k sobě.

Otočila se, jakmile zaslechla kroky. Camille stála ve dveřích a dívala se na ni.

"Omlouvám se, že ruším, ale Klaus mě pustil dovnitř," začala pomalu.

Elena se mírně pousmála, "nic se neděje. Chceš si ji pochovat?" Zeptala se. Camille přikývla a přistoupila blíž.
 

Tatia- The Northumbrian Princess- 13. kapitola

16. června 2018 v 19:27 | Any

13. kapitola - Nová budoucnost

Tatia na moment zavřela oči. Když je otevřela, tak tam pořád stáli. Byl to on. Nezdálo se jí to. "Ragnare?" Zašeptala slabě.

Ušklíbl se. Jeho oči se zabodly do těch jejích. I on vypadal udiveně. Prohlížel si ji od shora dolů.

Celý obličej měl od krve. Stejně tak i jeho muži. Tatia zakroutila hlavou a než si stačila uvědomit, co to dělá, tak se rozeběhla dopředu a ruce mu obmotala okolo krku.

I can't love them both- 27.kapitola

16. června 2018 v 18:00 | Any
Konečně další díl, nezapomeňte napsat názor:)


27. kapitola - Nová naděje


Byl další chladný večer. Z dálky na mě blikala světla pořád živého města New Orleans. Více než rok bylo tohle město i mým domovem.

"Už jsem na tebe čekala," promluvila Elena, když zaslechla kroky. Pomalu se otočila. Jordan stál kousek od ní.

"Pro tebe cokoliv, Eleno Gilbertová," ušklíbl se.

"Díky, že jsi přišel," pokračovala tlumeně. Jordan se pousmál a jemně jí odhrnul neposedný pramínek vlasů z obličeje.
 


I can't love them both- 26.kapitola

19. dubna 2018 v 23:45 | Any
Po opravdu dlouihé době další díl. Za tu nechutně dlouhou pauzu se opravdu stydím. Dooufám, že se Vám díl bude líbit. Nezapomeňte ohodnotit a napsat názor, abych věděla, že je pořád zájem o čtení povídky. Děkuju moc všem.


26. kapitola- Šťastný život

Elena pomalu otevřela oči a protahovala se. Probudila se do typického chladnějšího rána. Pokoj byl po noci studený. Nechtělo se jí vylézt z příjemně teplé postele. Unaveně koukala na strop nad sebou.

Zničehonic vyskočila prudce na nohy, jakmile pocítila něco, co cítit neměla. Měla hlad. Hlad po dlouhé noci. Ne ten chladný hlad, který měla, když toužila po krvi. Byl to úplně jiný druh hladu. Ten, který zažívala, když byla člověk. To přece není možné.

Ztuhla, jakmile si uvědomila, že nestojí ve svém modrém pokoji v New Orleans. Tohle byl její pokoj. Její pokoj v Mystic Falls. Prohlížela si fotky, kde byla ona, Jeremy a jejich rodiče.

Ztraceni v čase- 8.kapitola

18. února 2018 v 11:48 | Any
Moc se Vám všem omlouvám za tak dlouhou pauzu, ale dnes je tu konečně další díl překladu Ztraceni v čase. Doufám, že se Vám kapitola bude líbit. Nezapomeňte mi, prosím, napsat svůj názor a ohodnotit. Ať vím, kolik řtenářů povídka má. Všem moc děkuju:)♥


Po skoro týdnu utrpení mohla Hermiona konečně opustit ošetřovnu. Byla tak šťastná z toho, že má zpátky svůj obličej, že s úplným klidem ignorovala pobavený smích holek, které potkávala na chodbách.

K úlevě každého- Křiklan byl pozoruhodnou výjimkou- při hodině lektvarů bylo podstatně méně sporů. Jelikož Tom dodržel své slovo a nosil ji poznámky a úkoly každý den, Hermiona cítila potřebu k němu být trochu milejší. Nicméně ten nepříjemný pocit, že by s ní mohl mít postranní úmysly, se jí pořád držel a dávala si velký pozor, kdykoliv s ním mluvila.

Augusta Rookwoodová a Abraxas Malfoy dokázali být dokonce ještě otravnější než samotný Zmijozelův dědic. Když jí Augusta viděla vejít do Nebelvírské společenské, ze rtů jí unikl zklamaný povzdech. Hermiona si byla jistá, že litovala, že jí na obličeji nezůstaly žádné jizvy.

Kam dál