Fourier's Flaw- 10.kapitola 2/2

6. května 2016 v 18:18 | Any
A druhá část! :) Prosím nezapomeňte napsat názor, protože to pak zvyšuje chuť k dalšímu překladu! :) Děkuju moc a samozřejmě si to užijte. :)

Hermiona se rozhlížela po prázdné společenské místnosti, její oči spočinuly na schodišti vedoucímu k Raddleovo pokoji.
Měla plán, nebo spíš Harry. A potřebovala o tom říct Raddleovi co nejdřív. Posadila se na gauč a čekala tak dlouho, jak mohla, ale Raddle nepřišel.

Rychle se postavila a vzala si ze stojanu svůj batoh předtím než opustila společenskou místnost. Uvědomila si, že už jde pozdě na hodinu lektvarů. Profesor Křiklan nevypadal, že by mu nějak vadilo, že přišla o pět minut později. Nejspíš si myslel, že to mělo co dělat s jejími povinostmi prefektky a ona sama neměla v plánu mu říct něco jiného.

Ulevilo se jí, když viděla Raddlea sedět na svém místě. Rychle se posadila vedle něj a Křiklan tak mohl pokračovat ve své přednášce.
Seděli v tichosti, když poukazoval, jak správně smíchat ingredience v odvaru živoucí smrti. Raddle nevypadal, že by dával pozor. Poklepával prstem na svou černou knihu a koukal dolů na stůl, jako by měl v úmyslu ho na místě zaklít.


"Všichni už jste ho dělali předtím. Ale nikdy není důvod, proč si to nezkusit znovu!" Pokračoval nadšeně profesor Křiklan.
"Nakonec jenom málokdo to dokáže udělat správně. Můžete začít!" Třída si začala nervozně šeptat a chodit po učebněke svým přátelům, zatímco se Křiklan posadil na svou židli, vypadal nanejvýš spokojeně se svou řečí.

Všimla si, že Raddle se vůbec nepohnul, když se podívala na lavici na jejich kotlík. "Ty nemáš v plánu začít?" Zeptala se ho zvědavě.
Vypadal zmateně, jako by si právě uvědomil, kde vlastně je a zavřel oči. Váhal je znovu otevřít, ale nakonec tak učinil.
"Raddlee, jsi v pořádku?"

"Jen unavený," poznamenal nevýrazně, když otevřel knihu na té správné stránce.

"Myslela jsem si, že celý ten čas strávený v tvém pokoji by mohl pomoct," zamumlala, když mu podávala fazole dřímalky.

"O čem to mluvíš, Grindelwaldová?" Zeptal se roztržitě. Podíval se dolů na seznam ingrediencí a jediným rychlým pohybem popadl fazolky.

"Mluvím o tom, že jsem dorazila pozdě na hodinu, protože jsem na tebe čekala ve společenské místnosti, až konečně vyjdeš ze svého pokoje," řekla naštvaně.

"Ty jsi na mě čekala?" Zeptal se a položil svou knihu s lektvary na stůl, když se na ni tázavě podíval.

"Jo," odpověděla, ale zněla přitom spíš pitomě, "proč bych neměla?"

"Myslel jsem, že ta nedělní neshoda by mohla... Změnit tvůj názor na mě," promluvil, když se rozhlížel po třídě, aby se ujistil, jestli někdo neposlouchá. Sama udělala to samé a všimla si, že je Malfoy záměrně sleduje.
Když se na něj Raddle podíval, úsečně přikývl a zaměřil svou pozornost opět na lektvar.

"To je pouze tvá neshoda, ne moje," řekla, když mu podávala kořen kozlíku lékařského. "A nepřemýšlím o tobě jinak. Teď ti pouze lépe rozumím."

Raddle chvíli nemluvil, přemýšlel nad tím co řekla. Hermiona zachytila Harryho krátký pohled, jak je sleduje, rychle se podívala na lektvar před sebou. Třída vypadala, že se plně věnuje svým lektvarům, každého z nich lákali.
Myslela, že to byl důvod Raddleovo nedostatku odpovědí, ale když se podívala na jejich lektvar, který dosáhl idealní podoby v půlce a zbarvil se do tmavě fialové, slyšela ho říct, "nikdy jsem nepotkal někoho takového, jako jsi ty, Hermiono."

Pomalu od kotlíku přemístila svůj pohled k Raddleovi, a měla pocit, že studenti, kteří byli nejblíže od nich, slyšeli jeho poznámku. Už to i roznášeli po třídě, která se opět vrátila ke svému hlučnému postoji.
Křiklan nevypadal, že by si něčeho všiml, protože byl příliš zaměstnaný s Malfoyem, kterému musel ukazovat, jak má vypadat správný lektvar.
Ona si toho také nevšimla a zdálo se, že Raddle se příliš nestára o šepoty, které je obklopovaly.

Usmála se směrem k němu, slabý náznak naděje projel její myslí. Všimla si upřímného úsměvu, který se objevil na jeho tváři, poté se přeměnil na malý úšklebek. Nemohla tomu zabránit a začala červenat. Rozesmát Voldemorta bylo tak snadné.

Na konci hodiny se novinky o Raddlovo poznámce zmenšily a byly nahrazeny faktem, že pouze Raddle s Hermionou zvládli udělat perfektní odvar živoucí smrti. Křiklan je ocenil tak, že každé koleji přidal 50 bodů. Své nadšení dal najevo tak, že na týden zrušil domácí úkoly.

S Raddlem jako poslední opuštěli učebnu, protože je Křiklan doslova bombardoval pochvalami, když se pokoušeli odejít.
Hermiona sledovala, jak se Malfoy s Harrym loudali. Ale oba nakonec zmizeli během několika minut po konci hodiny.

Zvedla svůj batoh, když jí Křiklan poklepal na záda, "dobře odvedená práce." Oba přikývli a rychle se vydali ke dveřím, doufali, že je už znovu nepolapí.

"Copak si vůbec neuvědomuje, že máme další hodinu?" Zeptala se rozčileně, když Raddle za nima zavřel dveře.

"Velmi pochybuji, že se profesor Hastings bude starat, že jdeme pozdě," odpověděl bezstarostně Raddle. Byl zvyklý na vychvalování od profesora Křiklana.

"Protože už stejně jdeme pozdě," promluvila a podívala se na Raddlea, u kterého si poprvé všimla, že nosí Gauntův prsten.
"Musím ti něco říct." Raddle se na ni podíval a soupeřil tak s jejím pohledem. Sundal si z prstu prsten a podal jí ho.

"Prsten Salazara Zmijozela," řekl vzrušeně. "Patřil mé matce předtím, než zemřela." Hermiona si ho nevzala a na něm bylo poznat, že s tím nepočítal. Nasadil si ho opět na prst a čekal, až bude pokračovat.

"Vím, kde je Grindelwald, Tome," řekla, když šli nahoru do schodů. Raddle se zastavil, jeho ruka spočinula na zábradlí. "Nebo se domnívám, že vím kde je."

"Kde?" Zeptal se rychle a pohled upíral na obrazy, které zdobily bradavické stěny.

"Řekl mi svůj plán o vězení, když jsem byla mladší. Také mi řekl, že tam dá všechny své nepřátele, aby je držel pryč od..."

"Kde?" Zeptal se znovu, tentokrát naléhavěji.

"Nurmengard," odpověděla.

"Nikdy jsem o tom neslyšel," řekl překvapeně. Hermiona přikývla. "Nemohl si. Staví to právě teď, je to v tajnosti."

"Jsi si jistá?" Zajímal se.

"Je to jen spekulace," vykoktala ze sebe Hermiona, "ale řekl mi, že by měl být mimo kontakt se mnou, dokud to staví. Připouštím, že jsem spolu nemluvili. Vždycky mi poslal medailonek mé matky a já jsem mu ho zase poslala zpátky. Ale nakonec mi ho dal osobně předtím, než mi řekl, že odchází."

"Kde je ten medailon?" Zeptal se tiše, "určitě to musí mít nějaký důvod, když ti ho předal osobně. Musí tam být poloha jeho úkrytu..."

"Je v mé komodě," odpověděla, "ale nepotřebuju ho, vím kde to místo je."

"Kde?" Zeptal se, samozřejmě ne tak zvědavě na to, že ví jeho polohu.

"Severní moře," odpověděla jednoduše. Raddle se na ni zvědavě podíval, bylo jasné, že myslí na Azkaban.
"Je to 200 mil jižně od Azkabanu, blízko od Německa."

"Proč Německo?" Zeptal se Raddle, když pokračovali nahoru do schodů. Hermiona pokrčila rameny, "vždycky zbožňoval jejich politiky. Má hodně rád Adolfa Hitlera."

"Řekl bych, že mají hodně společného," poznamenal pobaveně Raddle. Hermiona přikývla, když šli dál k učebně Dějin čar a kouzel.
Předtím než Raddle otevřel dveře do učebny profesora Hastingse, otočil se k ní, "dnes v noci. Dnes v noci naplánujeme Grindelwaldovu porážku."

Raddle měl pravdu, profesora Hastingse nezajímalo, že přišli pozdě do jeho hodiny, vlastně jim dokonce pogratuloval k jejich perfektnímu odvaru živoucí smrti než se znovu vrátil ke své lekci.
Raddle mírně přikývl v potvrzení, ale Hermiona mu nevěnovala pozornost.
Sledovala jedině Harryho, řekl jí, aby ho informovala, až se Raddle dozví o Grindelwaldovo poloze.

Seděl v zadní části třídy, vedle nespokojeného a zmateného Malfoye. Pokývla hlavou směrem k němu, viděla ho jak vydechl úlevou než se posadila vedle Raddlea.

Při obědě už se zdálo, že Raddleova poznámka se roznesla snad úplně do každého rohu školy, stejně jako lektvar živoucí smrti, ačkoliv to byli spíš učitelé, kteří se zajímali o to druhé.
Když se podívala na havraspárský stůl, viděla Hannah, jak ji věnovala poněkud významný pohled. Zasmála se a pokrčila zvědavě rameny, když si všimla Petera, který měl obličej schovaný za knihou.

Posadila se vedle Raddlea u zmijozelského stolu. Všimla si, že polovina Smrtijedů je sleduje. Viděla vstoupit Harryho s Ronem a Ginny do Velké síně, rychle mu naznačila, aby se posadil vedle něj, doufala, že žádný Smrtijed mu neobsadí místo, než ho zaujme sám Harry.
Neuniklo jí, jak se rychle rozloučil s Ginny a Ronem, kteří se pro změnu usadili u mrzimorského stolu a vydal se směrem k nim.

Posadil se vedle ní, směrem k Raddleovi rychle pokývl hlavou, "Hermiono," promluvil ustaraně, "právě jsem slyšel Dippeta říkat, že bystrozorové se zase vrací do Bradavic."
Rychle se podívala na učitelský stůl a doufala, že tam Dippet bude normálně sedět a Harry se pouze zmýlil. Ředitelovo místo bylo prázdné.

Podívala se na Raddlea, když si Smrtijedi začali povídat o posledních novinkách. "Nemyslíš si..."

"Brumbál," promluvil Raddle, a vztekle sledoval vstup do Velké síně. Smrtijedi okamžitě utichli, když promluvil a všichni se podívali jeho směrem.
Rozrušený ředitel Dippet vcházel do Velké síně, těsně následovaný profesorem Brumbálem.

Celá Velká síň ztichla, když se postavil před ostatní stoly, ruce natáhl do vzduchu, jako kdyby to byl nějaký kouzelný způsob, jak všechny umlčet.
Studenti zmlkli už, když je viděli vcházet dovnitř. Brumbál se posadil na židli, která byla nejblíž k Dippetovi a rozhlédl se po místnosti.

"Studenti," začal Dippet smutně, "s největší lítostí vám musím oznámit tyto zprávy. Došlo k sériovým útokům na čaroděje a čarodějky v okolí Bradavických pozemků. A ministerstvo si myslí, že největší ochranou pro školu bude další návštěva Bystrozorů."
Halou se začaly rozléhat vzteklé výkřiky. Hermiona slyšela si několik studentů radostně šeptat o domnělém Bystrozorovi.

"Ano, ano," pokračoval Dippet, "vím, jak vás to všechny rozčiluje, ale Ministerstvo rozhodlo a já s tím nemohu nic udělat. Výlety do Prasinek jsou neprodleně zrušeny, ale nevidím žádný důvod, proč byste měli přijít o listopadový ples."
Studenti začali šťastně tleskat, vděční, že ples nebyl zrušen.

"Nicméně nebudete mít povoleno opustit školu v nevhodném obečení," řekl naléhavě ředitel, "nikdo z vás také nebude smět opustit školu z jakýchkoliv jiných důvodů. U každého vstupu budou Bystrozorové, a pokud si nepřejete být vyloučeni, nedoporučoval bych vám s nimi přijít do styku."

Raddle se podíval na Hermionu, když se Dippet vydal na své místo, právě dokončil svou řeč.
"Určitě přišli kvůli Raddleovo častým odchodům ze školy," slyšela energicky prohodit nějakého zmijozelského prváka. Raddle nevypadal, že by slyšel jeho poznámku, zamyšleně klepal prstem do stolu.

Všichni Smrtijedi ho pozorně sledovali, Hermiona šťouchla nohou Harryho. Odkašlal si, než promluvil směrem k Raddleovi.
"Pane?" Raddle se otočil směrem k němu. "Bystrozorové neví o všech tajných průchodech z Bradavic."

Okolní Smrtijedi se na něj také podívali. "Průchod u Vrby mlátičky byl..."

"Nemám na mysli Chroptící chýši," pokračoval Harry, zatímco ho Smrtijedi vztekle sledovali, nikdo nepřerušil Temného pána. Raddle vypadal, že má o odpověď velký zájem, pozorně Harryho pozoroval, když pokračoval, "nemá někdo chuť na něco sladkého?"

- - - - - - - - - - - -
Hermiona seděla na gauči ve společensé místnosti, právě otevřela portrét pro Harryho. Po jeho zdánlivé věrnosti, která byla prokázaná při obědě, dal Raddle jasně najevo, že se s ním chce sejít.
Neřekl jí důvod proč, ale když společně opuštěli zmijozelský stůl, oznámil jí, že Harry bude u jejích portrétu dnes v noci v osm.

Všimla si Malfoyovo podvedeného výrazu, když odcházeli, a dozvěděli se, že Harry souhlasí dnes v noci přijít.
Harry s Herminou neměli tentokrát příležitost si spolu promluvit, ale vypadalo to, že ani jeden z nich nepotřeboval naplánovat, jak teď dál postupovat.

Ve stejnou dobu se posadili a sledovali Raddlea, který seděl naproti. "Hermiona si myslí, že Grindelwald buduje vězení v Severním moři a já věřím, že tam je to místo, kde ho můžeme najít. Co si o tom myslíš?"

"Není v Severním moři Azkaban?" Zeptal se Harry, pokoušel se znít, jako kdyby neověděl o plánech, které už s Hermionou původně vytvořili.

"Je umístěna 200 mil od Azkabanu," řekl Raddle, "podle Hermiony." Pomalu se podíval z Hermiony na Raddlea a sklonil hlavu.
"Potřebujeme cestu, která povede ven z hradu. Zmínil jsi tajnou chodbu, která vede do skladu Medového Ráje."

"Je umístěna ve třetím patře," přikývl Harry, "znáte sochu jednookého čaroděje?" Oba přikývli, jakmile si vzpomněli.
"Poklepejte na ni svou hůlkou, řekněte Dissendium a dostanete se ven z Bradavic."

"Jak dlouhá je ta chodba?" Zajímal se Raddle. Harry položil na stůl svou hůlku, ani si neuvědomoval, že ji vytáhl, když Raddleovi vysvětloval vše o té chodbě.

"Zabere to asi tak hodinu," odpověděl stroze. Raddle přikývl a svou pozornost obrátil na ni, "od doby, co jsou Bystrozorové pryč, tak potřebujeme rozpýtelní. Nějaké, které proběhne v noci a shromáždí celou školu na jedno místo."
Několik minut, zatímco Raddle přemýšlel, byli zticha. Oba se dívali na něj a pak zase na sebe, dokud Harry nepromluvil.

"A co třeba listopadový ples" Zeptal se Harry zvědavě. "Můj pane," dodal rychle, díky Hermioninu pohotovému šťouchnutí.

"To by mohlo fungovat, ačkoliv do něj zbývají ještě téměř dva týdny," řekla ustaraně.

"Potřebujeme čas ke trénování ostatních," oznámil roztržitě Raddle, "dva týdny. Musíme se připravit opravdu jako na ples, abychom nevzbudili podezření.
Bylo očividné, že Raddle byl potěšen podváděním Bystrozorů. Zdálo se, že se do plánování pustil mnohem horlivěji než když začali s tím samým už na začátku roku.

"Pak bychom měli pomalu odcházet," dodal Harry, "Bystrozorové si budou jednoduše myslet, že jseme odešli na trochu vzduchu." Raddle přikývl a Hermiona tomu nemohla zabránit, ale musela se usmát při představě, že se Raddle chytil návnady.

"Začínal jsem si myslet, že jsi nebyl na mé straně, Fouriere," promluvil zamyšleně Raddle.

"Mrzí mě, že jste si chvíli musel něco takového myslet, Můj pane," pokračoval Harry a sledoval Hermionu, která se pořád smála.

"Myslím, že to už bude všechno, Harry," prolomila chvilku ticha, "můžeme si to vzít tady odsud, ale děkujeme."
Přikývl a varovně se na ni podíval. Postavil se a ze stolu zvedl svou hůlku, stejně tak udělala i ona.

"Uvidíme se zítra na hodině," řekl Harry směrem k ní. Přikývla, když si dával do kapsy svou hůlku.
Pohledem se podíval na Raddlea, "můj pane," elegamtně se uklonil. Raddle čekal, až se na něj podívá přímo, než pronesl, "řekni ostatním, Fouriere, že náš trénink znovu začne zítra. Od půlnoci do tří ráno. A také jim nezapomeň říct, ať se nikdo z nich nenechá chytit."

"Samozřejmě, můj pane," odpověděl a znovu se uklonil. Otočil se a rychle odešel, portrét se za ním pomalu zavřel.
Byla přesvědčená,, že jeho zpoždění mělo co dělat s tím, že téměř už byla půlnoc. Nepochybovala, že kontroloval Pobertův plánek, nebo vytáhl neviditelný plášť.

"Zdá se, že jsi s ním měla pravdu," poznamenal Raddle, když se podívala znovu na něj, "ale mám obavy, že jsi mě špatně tlumočila."

Pokrčila rameny, "jak jsi řekl, vidím dobro tam, kde ti ostatní ne. Jenom proto, že ty sám ho vidět nemůžeš ještě neznamená, že tam žádné není." Raddle přikývl a postavil se, sledovala ho, jak šel ke schodům.

Zastavil se po dvou krocích nahoru a otočil se směrem k ní, "půjdeš se mnou?" Zeptal se rychle.

"Na ples?" Zeptala se překvapeně. Přikývl, "na ples." Vypadal, že už je přesvědčený, že mu odpoví "ne", napůl se otočil ke svému pokoji, nejistý sám sebou.

Jenom jednou viděla tuhle jeho stránku, plachý nejistý, příliš zamyšlený Raddle. Ta představa ji lákala, ale uvědomovala si, že natahovat ho s její odpovědí by mohlo udělat situaci až příliš nesnesitelnou.

"Ráda bych s tebou šla, Tome," usmála se. Podruhé během tohoto dne se Raddle upřímně usmál.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Mia Mia | 7. května 2016 v 19:37 | Reagovat

Zase skvěle přeložené ,já žasnu!

2 anonym anonym | 8. května 2016 v 14:41 | Reagovat

Samozřejmě úžasný!!!! Jak jinak :D

3 anonym anonym | 14. května 2016 v 21:21 | Reagovat

kdy bude další díl??? :D

4 Any Any | Web | 21. května 2016 v 11:46 | Reagovat

[1]: [2]: Moc vám děkuju! :) Vážím si toho. :)

[3]: Viděla bych to během příštího víkendu. :)

5 Mia Mia | 28. května 2016 v 14:26 | Reagovat

Ahoj víkend je tady. Chtěla bych se zeptat jestli uz to mas prelozene.

6 Any Any | Web | 28. května 2016 v 20:46 | Reagovat

[5]: Ahoj :) Doufám, že tě potěším. Další díl už přeložený mám, takže ho ještě znovu zkontroluji a opravím stylistické chyby. :)
Měl by tu být do zítřejšího poledne. :)

7 Mia Mia | 29. května 2016 v 8:43 | Reagovat

[6]: Určiě mě tím těšíš, děkuju Mia.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama