Fourier's Flaw- 11.kapitola 2/2

29. května 2016 v 11:33 | Any
A druhá část! :) Doufám, že se vám tato kapitolka líbila. :) Budu moc ráda, když mi opět napíšete svůj názor do komentářů! :) Děkuju. :)

"Můj Evan ze mě nebude moct sundat ruce, až mě dnes večer uvidí," ozvala se Hannah vzrušeně z koupelny.
Ginny s Hermionou seděli na její posteli a sledovali Hermioniny záhadné šaty, které dnes ráno dostala.

"Omlouvám se za to," zašeptala "neměla kam jinam jít." Ginny sice přikývla, ale bylo očividné, že byla naštvaná. Bylo skoro šest a Hannah je pořád nepouštěla do koupelny. Kdykoliv se pokoušela vstoupit dovnitř, byla odtlačená napůl šílenou Hannou, která jim nepřetržitě říkala, že ony dvě nepotřebují takovou úpravu jako ona.

"Takže ty dnes budeš na plese pouze hodinu," promluvila Ginny smutně, "takže to znamená, že nebude žádná legrace, jakmile odejdeš." Hermiona se pokusila o úsměv.

"Musíme proto udělat nejvíc během té jedné hodiny," pošťouchla ji Hermiona, "jsem si jistá, že s Ronem toho budete mít hodně co dělat."

"Ron je mrzutej," fňukala Ginny, "ze všech těch lidí, se kterými bych cestovala časem, by to nebyl on. S Fredem a Georgem by teď alespoň byla legrace."

"Máš štěstí, že to víš," řekla vážně, Ginny se na ni tázavě podíívala. "Já si je napamatuji, mám na mysli mou rodinu. Jak to, že ty pořád jo? Ty, Harry a Ron si vše pamatujete."


"Harry říkal, že to je, protože ty jsi byla jediná, kdo sem měl původně přijít," odpověděla smutně, "my jsme se do toho jenom připletli."

"Nečekaně," dodala Hermiona s úsměvem, "ale upřímně jsem ráda, že jste to udělali."

"Já taky," usmála se, "a teď už se konečně pojďme dostat do té koupelny, můžeme?"

"Ale Hannah..." Ginny zvedla ruku, "cestovala jsem v čase, abych mohla pomoct s porážkou Voldemorta a ne proto, aby mě nakonec porazila nějaká stupidní havrapárská dívka. A teď pojďme."
Hermiona to nepotřebovala říkat dvakrát, když Ginny byla rozhodnutá, nebyla tady žádná šance, aby změnila názor.

Společně došly až ke dveřím od koupelny, Hermiona ustoupila stranou a nechala je Ginny otevřít. Opřela se o rám dveří, "teď mě poslouchej, Hanno. Jestliže neuvolníš koupelnu pro mě s Hermionou, tak tě tedy ujistím, že budeš muset předělat celý svůj make-up, a předpokládám, že na to už opravdu nemáš čas. Takže pohyb!"

Hermiona se nemohla nesmát, když Hannah posunula svá líčidla ke konci místnosti, aby jim mohla uvolnit místo.
"Děkuju," řekla Ginny už příjemněji, "pojď Hermiono."

Hannah za hodinu dokončila své přípravy,a tak se rozhodla věnovat veškerou svou pozornost Hermioniným huňatým vlasům. Ginny nevypadala, že ji tohle moc pobavilo, protože to byla vždy ona, kdo ji pomáhal s úpravou vlasů, ale po prostém pohledu od Hermiony se s tím smířila.
"Myslím, že by to vypadalo líp, kdyby byly volně rozpuštěné," začala zamyšleně, "pokud je všechny natočíme, mohlo by to vypadat krásně s tvými šaty."

"Myslím, že je radši budu mít sčesané nahoru," řekla neformálně, ačkoliv pro to měla mnohem větší důvod než tenhle. Nechtěla, aby se jí při jejich misi pletly vlasy do cesty, nepřála si, aby jí cokoliv blokovalo ve výhledu. Hannah přikývla a začala tahat za její vlasy, házela je do různých stylů.

"Co říkáš na tohle?" Zeptala se po pár minutách. Držela v obou rukách její vlasy, jedna držela drdol a druhá pamen vlasů před rameno.
"Je to kompromis."

"Líbí se mi to," usmála se. Viděla Ginny, jak protočila očima a dodala, "co si o tom, Ginny, myslíš?" Rychle odložila na stolek pudřenku a otočila se na ně dvě.

"Myslím, že to vypadá perfektně," usmála se po chvíli, "teď už konečně dokončeme všechen ten make-up a pojďme na taneční parket, můžeme?"

* * * *
"Kluci čekají ve společenské místnosti," řekla usměvavě Hannah, když šla do svého pokoje. Rychle zavřela dveře a vydala se k zrcadlu, do kterého se Hermiona zamyšleně dívala.
"Vypadáš dobře, Hermiono, upřímně."

"Myslím, že je víc v šoku, než nejistá sama sebou," ušklíbla se Ginny z postele. Hannah se zasmála a šťouchla Hermionu, takže se teď mohla sama vidět v zrcadle. Hermiona pomalu šla k místu, kde seděla Ginny.
"Čtyřicátá léta dle mého vkusu nejsou zrovna moderní, ale ty vypadáš úžasně, Hermiono."

"Já toho také nejsem příliš velká fanynka," odpověděla, "je to tak..."

"Holčičí," rozesmála se Ginny. Postavila se a popadla ji za ruku, "pojď, přece nenecháme ty kluky čekat."
Hannah se pořád prohlížela, když Ginny otevřela dveře a odvedla ji ven z pokoje.

"Čekejte na mě!" Vykřikla naštvaně, ačkoliv Hermiona si všimla, že se ani nepohnula, když Ginny zavírala dveře.

"Můžeš mě alespoň pustit," poprosila ji tiše, Ginny ji rychle nechala. "Jednoduše jsem se tě pokoušela dostat ven z toho pokoje. Ta Hannah je mnohem horší než Ron, a to je pro mě to nejtěžší prohlášení, které musím říct."
Hermiona se chtěla usmát, ale nemohla. "Co je to s tebou?"

"Nemyslím si, že tohle můžu udělat," povzdechla si těžce, "Harry měl pravdu, Raddleovi nemůžeme důvěřovat, sama jsem to viděla. Myslela jsem si, že ho můžu změnit, ale nemůžu, Ginny. Už je Voldemort a není žádný způsob, jak to změnit."

Nepřerušila ji, když pokračovala se svým monologem, záměrně ji pozorovala se skříženýma rukama.
"Nemůžu s nimi jít do Nurmengardu, prostě nemůžu," dořekla to rychle. Ginny si povzdechla a jemně jí položila ruce na ramena, "poslouchej mě, Hermiono. Harry se mýlil."
Překvapeně otevřela pusu, ale Ginny ji přerušila, " změnila jsi Raddlea. Lidé jako on se nemění z rozmaru, Hermiono, vyžaduje to nějaký čas a trpělivost. Brumbál si z nějakého důvodu vybal na tu misi tebe a nikdy předtím nás nezklamal. A neříkej, že to udělá, protože to se nikdy nestane."

"Raddle tě políbil, Hermiono, chvílema tak ukazuje, že může být i člověk." Hermiona se rozesmála. "Řekl ti všechno o Voldemortovo cestě. O tomhle v minulosti nikomu neřekl, a můžeš si být jistá, že nikdy předtím k nikomu nic necítil."

"Nic ke mně necíti, Ginny," odpověděla s vážným tonem. Ginny povytáhla obočí, "možná nejsem jednou z nich, ale vím, že kluci si hrajou s dívčími emocemi, když je mají rádi. Raddle ti neřekne, jak to cítí, protože není jako ostatní kluci. Nikdy neměl nikoho, kdo by tu pro něj byl, Hermiono. Ty si byla jediná, kdo o něm viděl to, čím byl, obyčejný kluk. Takže ano, vím, že k tobě něco cítí."

"A teď ohledně té mise," povzdechla si, když odstranila ruku z jejího ramene. "Udělej to, kvůli čemu jsi sem vyrazila, pamatuj si, že máme doma rodiny, které potřebují zachránit. Zapomeň na Harryho plán, prostě si pamatuj, co ti řekl Brumbál..."

"Ne všechny bitvy končí v boji," řekla a odhodlaně přikývla hlavou. Ginny se spokojeně usmála. "Děkuji ti, Ginny." Rychle ji objala a povzdechla si, "můžeme tedy jít?"

"Konečně," radovala se Ginny, "strašně jsem se těšila, až budeme mít nějakou zábavu od té doby, co jsme tady."
Usmála se společně vydaly do společenské místnosti. Hannah se konečně vynořila z Hermionina pokoje a šly také s ní.

Harry seděl na gauči a povídal si s Evanem. Ginny se zasmála a zabručela, "Famfrpál," když měly namířeno směrem k nim. Hermiona se usmála a pokoušela se najít Raddlea. Spatřila ho stát u krbu, jednu ruku měl opřenou o výklenek krbu a v té druhé držel něco, co nemohla vidět. Díval se na zeď naproti němu.

Evan byl první, kdo si jich všiml, když vstoupily do místnosti. Viděly, jak se na ně dívá.
"Vypadáš nádherně, Hanno," usmál se. Hannah za Hermionou tiše vypískla a rozeběhla se k Evanovi, který poplácal Harryho po zádech předtím, než ji k sobě přivinul.

Raddle se vzpamatoval a podíval se na ni, jeho oči vypadaly zmateně, když ztuhl. Také se na něj usmála, pokoušela se nemyslet na těch pár minut, kdy se jeho obličej objevil na senzoru lží, a byla překvapená, že se také usmál.

Odsunul ruku z krbu a vydal se směrem k ní dlouhými elegantním kroky, které pokaždé nechávaly ostatní daleko za ním. Měl na sobě černý oblek, ale když přišel blíž, viděla tam modrý nádech, stejný jako měly její šaty.
Užasle na něj zírala, když se před ní zastavil, pohledem dolů odhalila, co to držel, červenou růži.

Zvedl jí směrem k ní a její ruka, která se celé odpoledne třásla, ji s lehkostí přijala. "Je nádherná," zašeptala, "děkuji Tome."
Raddle mírně pokývl hlavou, když se otočil k portrétu. Hermiona letmým pohledem zaregistrovala Ginny, jak se na ní usmívá předtím, než odešla ze společenské místnosti. Nemohla si pomoci, ale musela se smát celou cestu do Velké síně.

Dva bystrozorové hlídali vstup na taneční parket, oba odmítavě sledovali dav nedočkavých studentů. Bylo naprosto očivedné, že Ministerstvo nesouhlasí s přáním ředitele Dippeta.
"Přemýšlím, proč hlídají dveře," zaslechla říct zvědavě nějakého studenta, když prošel kolem nich.

Rozhlížela se po vstupní hale, viděla hodně Smrtijedů oblečených na tuto příležitost, ale žádný z nich nevypadal příliš zamilovaně do svého doprovodu.
"Nevěřím, že jsem někdy viděla Malfoye vypadat tak zhnuseně," zasmála se a ukazovala na spodní část schodiště. Malfoy se zrovna objevil, ruku v ruce se "Zmijozelskou dívkou", o které něco málo věděla.

"Proto se drží s Lestrangem," ušklíbl se Raddle, když se přibližovali k Velké síni, bylo to opravdu těžké v tak hlučném davu. Podívala se na něj, "proč?"

Pokrčil rameny, "ani jeden z nich nesehnal doprovod, pochybuju, že mi uvěřili, když jsem jim řekl, že by se měli držet kousek od sebe. Když jsem si uvědomil, že nemají s kým jít, a nikdo už ve škole nezbyl, řekl jsem jim, ať jdou společně. Dovedeš si představit, jak rozzlobený Lestrange byl, když to uslyšel.

"Ubohý Lestrange," zasmála se, když jim nějaký Bystrozor pokynul, že můžou vstoupit. "Myslím, že Malfoy mohl být lepší ženou."
Raddle se usmál a následoval Hermionu, která si prohlížela Velkou síň, aby mohla najít své přátele.

"Támhle," řekl Raddle a ukazoval na zadní část síně. Podívala se tam, kam ukazoval a viděla Harryho s Ginny sedět u stolu. Raddle posunul ruku dolů a šel za Hermionou směrem k nim.

"Tady jste," usmála se šťastně Ginny, "ztratili jsme vás cestou dovnitř. Věřili byste těm Bystrozorům? Upřímně, jako kdyby je někdo potřeboval." Všimla si Raddlea s Harrym, jak se na sebe dívají, ale když se posadila, Harry se postavil a zničil ten pohled.

"Jdeš si zatancovat, Ginny?" Zeptal se a natáhl ruku přímo před ni. Ginny vykulila oči, ale přijala ji. Usmála se na Hermionu, když s Harrym vstoupila na taneční parket. Položila růži před sebe, zatímco se Raddle posadil vedle ní.

"Nikdy jsi mi neřekl, jak jsi to udělal," promluvila po několika minutách ticha. Raddle, který zase na něco zamyšleně zíral, se na ni podíval.
"To nebyli bubáci ve skříni," zakroutil hlavou. "takže?"

"Takže co?" Zeptal se a rozhlédl se po Velké síni. "Bystrozorové jsou tady, Grindelwaldová. Nemyslím si, že tohle je příliš vhodné místo na diskuze."

"V tom případě to udělej tak, aby nebylo jásné, o čem se bavíme," řekla Hermiona s mávnutím ruky, "nejde o to, že můžou slyšel každý rozhovor v místnosti." Raddle si povzdechl, dokonce i vypadal, že nemá v plánu už cokoliv říkat, ale nakonec promluvil, "bylo to to samé jako s Orionem."

"Ale," začala Hermiona, očima přejížděla po místnosti, "vypadal odlišně." Pokrčil rameny, "čim víc uděláš nějaké kouzlo, o to reálněji poté bude vypadat."
Přikývla hlavou, přemýšlela, jak často použil kouzlo ještě před Orionem.

Harry s Ginny přišli o půl hodiny později, ani Hermiona nebo Raddle se spolu celou tu dobu nebavili. Ginny se posadila a utřela si pot z čela, když se Harry rozhlížel po hale. Vztekle si povzdechl, když se znovu postavil a zeptal se, "dá si někdo pití?"

Ginny rychle souhlasila, když se začala neklidně ošívat. "Hermiono, Raddlee?" Zeptal se. Hermiona by řekla, že se musel hodně snažit, než se Raddlea zeptal na pití. Jednu ruku měl silně sevřenou v pěst, dokonce bylo vidět i bělmo jeho kloubů.

"Děkuju, Fouriere," promluvil Raddle s letmým přikývnutím. Harry přikývl a otočil se k odchodu pro jejich drinky. Hermiona se podívala z Ginny na Raddlea a zase zpátky, a pak se postavila, "půjdu mu pomoct, za chvíli budu zpět."

"Co tady děláš?" Zeptal se, když do něj u stolu strčila. Ustaraně se podíval na jejich stůl. Pokrčila rameny, "předpokládala jsem, že budeš se čtyřmi drinky potřebovat pomoct."

"Zabezpečení jsou malá," řekl Harry, když se dostali do předu fronty. Hermiona si všimla čtyř nových bystrozorů, dva u záchodů a dva u tanečního parketu.

"Viděla jsem jich jenom šest," řekla překvapeně, "to není tak špatné."

"To ne," odpověděl a podal ji dva prázdné kelímky. "Vidíš jich sice šest, ale kolik jich vidět nemůžeš?"

"O čem to mluvíš?" Zeptala se, když napouštěla vodu do svého kelímku. Harry ukázal hlavou ke vstupním dveřím, "vidíš ty Bystrozory, jak hlídají vchod. Ale to oni tady od začátku nebyli. Ti dva, kteří původně hlídali dveře, už tady nejsou. A neříkej, že se střídají, protože 45 minut dlouhá pauza je opravdu směšná.

Rozhlédla se po místnosti, když do Raddleovo kelímku nalila vodu. "Máš pravdu," připustila, "řeknu o tom Raddleovi."

"Nepřidávej mu další starosti," řekl Harry sarkasticky, když se vydali zpátky ke stolu. "Vytvořil jsem něco malého, co si získá jejich pozornost."

"Co jsi udělal, Harry?" Zajímala se, ale pouze pokrčil rameny. Protočila oči v sloup. Usmála se, když došli k jejich stolu. Ginny už nevypadala tak unaveně. Harry jí podal kelímek a posadil se.

Posadila se vedle něj a dala kelímek Raddleovi, který znovu kontroloval halu. Upila doušek vody a položila ji vedle své růže. Harry s Ginny začali mluvit, ale neposlouchala je. Usmála se na svou růži, nikdy si nemyslela, že by jí Raddle mohl nějakou dát.

Chtěla si vzít opět kelímek s vodou, když ji Raddle zastavil. "Támhleti dva Bystrozorové," řekl rychle, "u dveří, tam předtím nebyli."

"Harry říkal to samé," řekla potichu, ačkoliv si nebyla jistá proč, Harry a Ginny odešli znovu tancovat. Raddle se na ni podíval. "Myslí si, že někteří z nich tady chodí jako neviditelní."

"Proč mi to neřekl?" Zeptal se, když začal kontrolovat místnost mnohem pozorněji.

"Říkal, že ti nechce přidělávat další starosti," pokrčila rameny, "zmínil se, že udělá nějaké rozptýlení, které všechny Bystrozory odláká. Chtěla jsem se ho zeptat, ale nemohla jsem dovolit... aby nás slyšeli."
Ukázala k Bystrozorům na tanečním parketu. Raddle souhlasně přikývl.

Chtěla se napít, když se náhle zeptal, "chceš tancovat?" Položila kelímek a usmála se na něj, "ty a tanec?"
Pokrčil rameny, "nevypadá to tak obtížně."

"Jen jsem si tě prostě nikdy nepředstavovala jako typ na tanec," smála se.

"Znamená to ano?" Zeptal se váhavě. Přikývla a postavila se, chvíli vypadal překvapeně, ale nakonec se také zvedl. Odkašlal si a natáhl ruku směrem k ní. S úsměvem ji přijala a nechala se vést na taneční parket.

Vypadalo to, že je na parketu snad každý, nevěděla kdo zpíval, ale musela to být populární písnička, protože půlka školy zpívala s nimi. Rozhlédla se po hale a postavila před Raddlea, viděla Malfoye a Lestrangee, byli pořád stejně znechucení.

Usmála se a pokynula Raddleovi, ať jde za ní. Podíval se na Bystrozory u parketu a pak se ji rychle rozhodl následovat. Zastavila se před Lestrangem a Malfoyem, kteří ji znepokojeně sledovali. Nebo spíš zneklidněně pozorovali Raddlea.

"Jste už poslední v této celé místností, kteří ještě netancovali," promluvila neformálně, "můžete mi vysvětlit, proč?" Raddle za ní zakašlal, ale ignorovala ho.

"Prostě nemáme pocít..." Začal Malfoy, ale Hermiona natáhla ruku a automaticky ho tak přerušila.

"Tak jděte," rozkázala rychle. Ukázala směrem k tanečnímu parketu. Aniž by vyčkala na odpověď, tak se otočila k Raddleovi, který se smál.
"Můžeme teď tancovat." Vedl ji k tanečnímu parketu, až se dostali z doslechu Malfoye a Lestrange, kteří šli společně na parket. Hermiona se začala smát.

Zastavil, jakmile došli až na parket. "To nebylo nutné," promluvil, ačkoliv se sám smál. Pokrčila rameny, "Malfoy je člověk, který mi tento rok způsobuje největší problémy. Zaslouží si pocítit trochu toho, co sám dělá." Raddle přikývl a natáhl ruku směrem k ní.

Bez přemýšlení ji přijala a byla oceněna Raddleovo úsměvem. Hudba, která byla v půlce písně, kterou studenti tak milovali, se rychle změnila na instrumentální předehru.
Hermiona, jako spousta dalších, se rozhlížela po místnosti, aby rozpoznala příčinu změny. I Bystrozorové, kteří začali zpívat společně se studenty, zmateně šli do přední části místnosti.

Otočila se zpět na Raddlea, který Bystrozory spokojeně sledoval. "To jsi byl ty?" Zeptala se zvědavě, když pomalu začali tancovat, ostatní je napodobili. Viděla Malfoye s Lestrangem, jak divně tancují, mělo to hodně daleko od ploužáku.

Ucítila na svých zádech Raddleovu rozřesenou ruku, pořád sledoval Bystrozory, jak se baví mezi sebou. Mnoho studentů to vesele sledovalo.
"Byl jsi to ty, předpokládám?" Zeptala se a nemohla zabránit úsměvu.

Přestal pozorovat Bystrozory, kteří se vraceli zpět na své pozice a podíval se na ni. "A tvůj důkaz?" Zeptal se zvědavě.
Natáhla obočí, "nepotřebuju důkaz,abych věděla, že jsi to udělal ty. Stejně tak nepotřebuju důkaz, abych věděla, že tyhle šaty jsi mi poslal ty."

"Myslím si, že mě znáš přiliš dobře, Hermiono," odpověděl zamyšleně. Neočekávala, že s ní bude souhlasit, ale co jí šokovalo více bylo, že opět použil její křestní jméno. A nebylo to autoritativním hlasem, znělo to skromně.

"Děkuju." odpověděla, "cítím, jak ze mě spadla obrovská tíha."

"Co tím myslíš?" Zeptal se. Hermiona si ani neuvědomila, jak dobrý tanečník byl, ty jeho kroky, tancoval s takovou elegancí, kterou nikdo nemohl napodobit. Vypadalo to jako když se vznášel na tanečním parketu a jí bral s sebou.

Uvědomovala si, že jí tečou slzy, obličeje Harryho s Ginny, kteří je pozorně sledovali, nyní byly rozmazané. Raddleovo obličej vypadal znetvořeně, ale nezajímla se o to.
Věděla, že Ginny měla pravdu, pořád tu byla nějaká naděje, Brumbál věděl, co dělal a Harry se zmýlil. Raddle nebyl zlý celý, vlastně byl lepší, než dával najevo.

Trvalo jí, než to konečně mohla vidět. Jediná osoba, která mohla mít takový účinek na Voldemorta. Ona byla osoba, která neustále nesouhlasila a vyzývala ho. Osoba, která se mu mohla vyrovnat. Raddle nebyl Voldemort.

A nevadilo jí, že ji Malfoy, Lestrange, Harry, Ginny, Bystrozorové a půlka školy sledují, nevadilo jí, že blbě viděla, jediné na čem záleželo byla osoba, které se pevně držela.

"Nemáš ani tušení," zašeptala, když mu obmotala ruce okolo krku. Raddleova ruku zmizela z jejích zad a později ji ucítila na své tváři, "znovu pláčeš, Hermiono."

Usmála se při jeho doteku, který byl slabě cítit na jejím těle, překvapilo jí to, očekávala pevné sevření, ne tak jemný dotek.
"Vždy mě rozpláčeš, Tome." Než si mohla promyslet, co se chystá udělat, přitáhla ho k sobě a políbila.
Neztuhl, ani se neklepal, jako předtím, a zdálo se, že je mu jedno, že je všichni Smrtijedi vyděšeně sledují. Jeho ruka, která jí utírala slzy, se jemně dotkla její tváře.


Cítila, jako by se vznášela, ale věděla, že Raddle přestal tancovat, když ho políbila. Pod svými nohami ucítila tvrdé dlaždice, ale nepřišlo jí to skutečné. Raddle byl pro ní jediná skutečná věc, na které opravdu záleželo.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Mia Mia | 29. května 2016 v 13:17 | Reagovat

Dobře...ehm. Hezky přeložené. No sem zvědavá jak to skončí, protože ..ehm tahle situace. Pro ně asi nebude nejlehčí.

2 siruka siruka | 15. června 2016 v 0:19 | Reagovat

vau no pani ta se nezda  , miluju tuhle povidku fakt ji opravdu zboznuju a tesim se na dalsi dil jsem napnuta jak  gate :-D a doufam ze to dokoncis

3 Any Any | Web | 25. června 2016 v 21:08 | Reagovat

[1]: [2]: Moc vám děkuji za pěkné komentáře! :) Opravdu to dokončím :) Do překladu jsem se už dala, poslední díl by mohl tedy být už zítra, pokud nenastane nějaký problém.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama