In All My Years- 13.kapitola

28. srpna 2016 v 17:20 | Any

13.kapitola- Dohoda s Esther

Pravděpodobně ještě pořád nevíš, kdo jsem," řekla ta zvláštní žena, "možná se ti totakhle vyjasní. Jmenuji se Esther Mikaelsonová."

Mikaelsonová. Cože?

"Ano, jsem matka původních nebo také původní čarodějka."

"Proč jsi tady?" Zeptal se Stefan. Teď už jsem mohla slyšet Damonovo chrápaní, takže tu není nikdo, kdo by nás mohl zachránit.

"Má rodina si bude myslet, že jsem se vrátila je sjednotit, ale já jsem tady, abych je zabila."


"Proč bys chtěla zabít své vlastní děti?" Zajímala jsem se.

"Velice je miluji, ale stala se z nich opravdová ohavnost. Je má povinnost jakožto čarodějky, služebné přírody, je zabít."

"Proč na to potřebuješ nás?" Vystoupila jsem ze stínu, ve kterém jsem celou dobu stála. Pokud měla Katherine pravdu, tak by Stefan neměl být silnější než já. I když jsem se teď hodně dllouho nenakrmila.

"Vy dva jste dvojníci. Klíč k mému kouzlu."

"Co?" Vykřikla jsem. "Já jsem dvojnice. On ne, ale i tak jsme oba upíři."

"Ty sis opravdu myslela, že jsi jediná dvojnice na světě? Oba dva jste vznikli ze Silese a Amary z Antického Řecka. Přibližně před 2000 lety Siles s Amarou vypili lektvar na nesmrtelnost, nijak nesouvisel s upírstvím, a to splodilo jejich dvojníky. I když jste upíři, tak jste pořád hodně důležití," vysvětlovala.

"Počkat, takže já jsem taky dvojník?" Zeptal se Stefan.

"Přesně tak. A pokud chcete svět jednou provždy zbavit původních, tak vám navrhuji spolupráci."

Zůstali jsme potichu. "Půjdu za svými dětmi a řeknu jim, že chci, abychom byli opět rodina. Postarám se o nějakou oslavu, jako vstup naší rodiny do města. Oba tam musíte být. Potřebuji vaši krev, i když jste upíři."

"Proč jsi si tak jistá, že s tím budeme souhlasit?" Zeptala jsem se.

"Byla jsem na druhé straně tisíc let. Vím o vás mnohem víc než si myslíte. Vím, že tam existoval plán, jak přejít sem skrz tebe. Vím, že tvá teta Jenna zemřela jako upír, ale i přesto nalezla klid. A vím, že mé děti nebyly ve vašem životě nic jiného než zlé prokletí. Pověz mi Eleno, pokud by nikdy nepřišli do města, byla bys upírem? Byla by Jenna mrtvá? Proměnila by Katherine Piercová tvou kamarádku Caroline nebo by spustila vlkodlačí kletbu Tylera? Anebo by vám ukradla měsíční kámen?"

Jakmile skončila, věděla jsem, že má pravdu. Ale i když jsem chtěla Klause mrtvého, tak Elijah si tohle prostě nezasloužil.

"Budeme tam," řekl Stefan.

"Opravdu toho nebudete litovat." Otočila se k odchodu, ale já jsem promluvila.

"Ale mám podmínku."

"No?" Povytáhla obočí.

"Pokud ti pomůžeme zabít původní, tak chci, abys ušetřila Elijahe," řekla jsem. Ona i Stefan vypadali překvapeně.

"Eleno, ne..." Začal Stefan.

"To je mé jediné pravidlo."

"Takhle to nefunguje," pokračovala Esther, "plánuju udělat spojovací kouzlo. Spojím je všechny. Může zabít buď všechny nebo nikoho."

"V tom případě najdi jiné kouzlo, protože tě ujištuji, že tu noc, kdy to chceš provést, budu tak daleko od Mystic Falls, jak to jen půjde."

"Promysli si to, Eleno," řekl Stefan. "Elijah za to musí zaplatit s ostatními. Možná on je ten ušlechtilý a vznešený, ale nakonec je pořád původní upír, je taky nebezpečný."

Moje mysl plně pracovala. I když z nějakého důvodu byl ke mně Elijah nepřátelský, tak jsem ho prostě nemohla odsoudit k smrti.

"Přijdu, pokud najdeš nějaké jiné kouzlo," oznámila jsem a odešla ven ze dveří. Když jsem odcházela po vstupní cestě ven z domu, uvědomila jsem si, že jsem se zapomněla zeptat na ty ballíčky s krví. A tak místo abych se vydala domů, jsem zamířila do nemocnice.

* * *
Další den nastal opravdu hodně rychle. Vstala jsem hodně pozdě ráno a ospale vylezla z postele. Myslela jsem si, že upíři by neměli být takhle unavení. Podle Twillight ságy dokonce ani nespí. Řekla bych, že v tom filmu jsou nějaké chyby.

Vydala jsem se do kuchyně a vzala si krevní balíček. Přes brčko jsem začala pít krev. Otočila jsem se a vydala se zpět do svého pokoje, když jsem se střetla tváří tvář s Elijahem.

"Odpusť mi," promluvil, "nechtěl jsem tě polekat."

"Ale ne, dobrý," vykoktala jsem, "tak jak ti mohu pomoct?"

"Chtěl jsem se ti omluvit za své chování minulou noc. Bylo to zcela nemístné. Byl jsem trochu zneklidněný z návratu Niklause a Rebeky, protože s nimi není nikdy nic jednoduchý. Nechci tím ale říct, že tohle něco omlouvá."

"Dobrý, to je v pohodě," řekla jsem, ačkoliv vůbec nic nebylo v pohodě. "Plně to chápu."

"To jsem rád. Také jsem ti chtěl osobně předat tohle." Podal mi pozvánku. Bylo na ní napsáno:

Byl jste srdečně pozván na uvítání Mikalesonovy rodiny ve městě.

Sobota 7.00- 24.00

29 Rotherwood Road, Mystic Falls

"Uvítání Mikaelsonovy rodiny?"

Jsem přesvědčený, že jsi slyšela o návratu naší matky do města. Trvala na téhle párty, a tak já trvám na tom, abys šla."

Kousla jsem se do rtu. Jak se z tohohle mám dostat? "To zní dobře. Ale počkat, to je už zítra v sobotu?"

"Ano," odpověděl.

"Myslím, že už něco mám. Podívám se a dám ti vědět, jo?"

"Jasně," řekl klidně, "ale musím se už vrátit za Niklausem. Musím se ujistit, že ještě nezapíchl do nějakého z mých sourozenců dýku."

Rozloučili jsme se a odešel. Zbytek dne uběhl rychle. Bylo 7 hodin, když jsem se rozhodla zajít do Grillu na večeři. Mému autu došel benzín, a tak jsem musela jít pěšky. Na půli cesty mě nějaká ruka chytla přes pusu a téhla do nějaké uličky. Bojovala jsem, ale byla silnější. Pak mě konečně pustili v nějaké úzké uličce.

"Caroline?" Řekla jsem překvapeně.

"O můj bože, omlouvám se, nechtěla jsem tě takhle vyděsit," bědovala. Ale v dobrém slova smyslu.

"Ale co si teda potom zamýšlela udělat?" Zajímala jsem se.

"K tomu se dostaneme později, teď pojď za mnou." Popadla mě za zápěstí a musela jsem jít s ní celou cestu až na hřbitov.

"Co tady děláme?" Zeptala jsem se.

"No," začala, když prošla okolo velkého keře, "Stefan nám řekl o té návštěvě od původní čarodějky a jak jsi jí chtěla přinutit, aby zachránila Elijahe."

"Ano a stojím si za tím," řekla jsem pevně.

"My to respektujeme. Chci říct, že všichni víme, že máš pro Elijahe slabost. A na tom není nic špatného, upřímně řečeno jsem ráda, že on je ten bratr, kterého máš ráda a není jim Klaus. Ale jen chceme, abys věděla, do čeho se dostáváš."

"Co tím..." Začala jsem, ale když jsme vešla na mýtinu a viděla Stefana, Damona, Tylera, Matta a Bonnie, tak jsem přestala. Což mi připomíná, proč se mi Tyler před týdnem vyhnul u toho obchodu s potravinami? Wau, bylo to teprve před týdnem. Přišlo mi to jako roky od doby, co jsem omdlela na parkovišti poté, mě Elijah ovlivnil.

Všechny obličeje zíraly na mě. Všichni věděli, co se děje.

"Co se děje? Proč jsme tady?" Zeptala jsem se.

"Eleno," promluvila Bonnie, přišla ke mně a chytla mě za ruce. "Chápeme celou tu záležitost s Elijahem, ale kolikrát se nám ještě naskytne příležitost jako je tahle?"

"Přesně, kolikrát k nám ještě přijde čarodějka ne s plánem na zabití Klause, ale dokonce celé jeho rodiny?" Přidal se Matt.

"Já vás slyším, ale nenechám Elijahe zemřít. Neudělal nic špatného," řekla jsem.

"Ne, jasně že ne, až na to, že nás podrazil, když jsme mohli zabít Klause, pak tě dostal do té autonehody a proměnil v upíra. A nesmíme zapomenout zmínit, že je 1000 let starý. Pravděpodobně už zvládl udělat spoustu špatných vskutků," řekl Damon.

"Zachránil Klause, protože je to jeho bratr. Jsem si jistá, že ty bys pro Stefana udělal to samé. A ta autonehoda se mohla stát úplně komukoliv. A neudělal ze mě upíra, zachránil mě před Kolem, proměnila mě Katherine. A podle té teorie se špatnými vskutky bychom měli odsoudit k smrti spíš tebe."

"I když tam ty nebudeš, tak Stefan ano. A zjevně je to také dvojník," zavrčel Damon.

"Jen se nad tím zamysli, Eleno," začal Stefan. Ukazoval na nějaký hrob. Na hrob Jenny. "Víš mnohem lépe, než kdokoliv jiný, že kdyby Klaus nikdy nepřišel do Mystic Falls, Jenna by byla člověk a naživu."

Zůstala jsem potichu, když se Caroline přesunula k hrobu vedle jejího. "A John. Vím, že jsi ho nijak mimořádně ráda neměla, ale byl tvůj otec. A zemřel, protože tě Klaus chtěl obětovat. A to všechno jen pro víc moci."

"Možná je tady způsob, jak zabít pouze Klause," řekla Bonnie, "ale šance, aby se tohle mohlo stát dříve, než nás Esther přistihne, jsou nulové. Musíme využít tuhle příležitost než někdo opět zabije někoho, koho milujem. Nedopustím, aby se to stalo. A ta Elena, kterou znám, to taky nedopustí."

Chtěla jsem promluvit, ale Damon mě předběhl. "Pokud máš starosti o Elijahe, on žil. Žil alespoň deset životů a to je mnohem více, než by kdokoliv mohl prožít."

Přemýšlela jsem nad tím. To co řekla Bonnie mě zasáhlo nejvíc. Pokud nevyužijeme tuhle příležitost, kdo ví, kdo zemře jako další? Nemůžu už ztratit nikoho dalšího.

A Damon měl pravdu. Elijah si už prožil dost dlouhou dobu života. Ale kdo ví, možná Esther bude mít jiné kouzlo. Já vím, že to je naivní, ale pomáhalo mi to, abych se cítila lépe.

"Dobře," zašeptala jsem potichu.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama