In All My Years- 15.kapitola

23. října 2016 v 14:44 | Any

15.kapitola- Můj zachránce

"Je úplně zbytečné přede mnou utíkat. Jen oddaluješ nevyhnutelné. A nepočítej s tím, že tví přátelé tě přijdou zachránit. Všichni jsou uvězněni v té místnosti!" Vykřikla. Byla moc blízko. Zariskovala, když se postavila ke stromu a promnula si oči.

Během chvíle jsem se začala zvedat a vykašlávat krev.

"Co chceš?" Zašeptala jsem.

"Chci, abys trpěla za to, cos chtěla udělat Klausovi." Přišla ke mně a přitlačila mě proti stromu.

"Jak můžeš milovat takovou zrůdu jako je on?" Zeptala jsem se, zoufale jsem se pokoušela hrát na čas.


"Klaus je špatně pochopený, hlavně od tebe a od tvé skupiny tady v Mystic Falls," zavrčela.

"Ale vždyť tobě nemůže být víc než sedmnáct let. Jak tě vůbec může znát?"

"No vlastně nejsem o moc mladší než je on sám." Zmateně jsem se na ni podívala. "Když jeho matka využila černou magii, aby z nich udělala upíry. Věděla, jak moc mě Klaus miloval a ochránila můj život pomocí kouzla, aby Klaus zůstal pod kontrolou."

"Ale nikdo nemůže být upír a čaroděj současně," bránila jsem se jejímu sevření. To zesláblo a já jsem vycítila šanci k útěku.

"Nejsem upír. Jsem nesmrtelná čarodějka," vysvětlovala.

"Tak proč tě Eljah nepoznal? A proč jsi s Klausem nebyla?" Zajímala jse se.

"Klaus neví, že jsem nesmrtelná. Poté co mi jejich matka poskytla tento dar, tak zemřela a oni zmizeli. Pokoušela jsem se ho najít, ale pokaždé když jsem se dostala blíž, tak se mě jejich otec pokusil zabít."

"To je zajímavé," řekla jsem a převrátila ji tak, že teď byla proti stromu. Vzala jsem klacek a držela jí ho na zádech. "Tak moc mě mrzí, že si nebudu moc vyslechnout zbytek toho příběhu."

Během chvíle mě srazila k zemi. "Ne, to opravdu nebudeš," držela klacík u mých zad a přitlačila. Těsně předtím než se dotkl mého srdce, tak tlak ustal.

"Elijahi," zabručela Andrea.

"Nevím jak moc si naživu, ale dlouho už nebudeš," na hrudi jí držel větev.

"Pokud mě zabiješ," zaskřehotala, "Klaus ti nikdy neodpustí." Ignoroval ji a probodl jí hruď. Nevím, jestli jí to mohlo zabít, ale bylo lepší to zkusit.

"Eleno." Elijah se rezeběhl ke mně a vytáhl klacík. Zakřičela jsem. Nebolelo by to tolik, kdybych nebyla plná železníku.

"Jak ses dostal ven?" Zeptala jsem se, když jsem se trochu uklidnila. Pomohl mi se zvednout a dal mi ruku okolo svých ramen. Byli jsme od sebe jen takový kousek.

"Matka nas našla uvězněné hraničním kouzlem a zrušila ho," chtěla jsem odpovědět, když jsem zakopla a spadla. Elijah mě vzal do náručí a nesl do domu.

"Ne, nemůžu se tam vrátit. Potřebuju jít domů," pokračovala jsem.

"Odvezu tě," řekl bez zaváhání.

"Ne, já to zvládnu," řekla jsem a znovu se postavila na nohy.

"Teď nejsi v pozici, abys mohla řídit," trval na svém Elijah.

"Budu v pořádku," řekla jsem a vydala se ke svému autu.

"Eleno," řekl a chytl mě za ruku, "nech mě to udělat." Něco v jeho očích mi řeklo, abych ho poslechla. Neovlivnil mě, ale cítila jsem, že bych ho měla nechat.

Přikývla jsem a vydala se k místu spolujezdce. Byla jsem překvapená, když ruka otevřela dveře dřív, než jsem to mohla udělat sama. Koukla jsem se do Elijahovo očích a na chvíli uvízla na místě.
Aniž bychom si to uvědomili, naše obličeje byly jen kousek od sebe. Předtím než jsem udělala něco, čeho bych mohla litovat, jsem se podívala jinam a on udělal to samé.

Cesta domů byla zváštní. Když jsme konečně dojeli, tak jsem počítala s tím, že hned odjede, ale místo toho šel za mnou.

"Eleno, slyšel jsem o tom, co Andrea řekla o tom, že je nesmrtelná. Jsem přesvědčenej, že když jí očarovala má matka, tak bude mít schopnosti jako původní," vysvětloval.

"A..." Přerušila jsem ho.

"A pokud to je pravda, tak ji ten kůl nezabil, potřebuje dřevo z bílého dubu, aby zemřela."

"Hm," řekla jsem, "v tom případě musíme na ten most."

"Pokud je tak stará jako my, tak její čarodějnické schopnosti budou předstihovat jakékoliv jiné. Je nebezpečná."

"No, budu v pořádku. Pokud sis toho ještě nevšiml, tak jsem obklopena lidmi, kteří jsou odhodlaní mě chránit. A po tobě nepůjde, protože jsi Klausův bratr."

"Doufejme." Stál u dveří, jako by očekával, že něco řeknu. Během chvíle byl zpět ve svém autě.

Další den jsem se setkala s Damonem, Stefanem a Caroline. Řekla jsem jim, co se stalo a oni my vysvětlili, jak je Esther zachránila. Vypadali naštvaně, protože jsem odešla dřív než mohli kouzlem spojit původní. Bez Elijahe to nefungovalo, a tak byli všichni v pořádku.

* * *
Dům Salvatorových tento večer zahrnoval všechny kouzelné bytosti. Stefan, Damon, Caroline- upíři. Bonnie- čarodějka, Tyler- vlkodlak a Matt byl prostě člověk.

"Její vztah s Elijahem začíná být nebezpečný," řekla Caroline, "pokud to takhle půjde dál, tak bude brzy mrtvá. My budeme brzy mrtví. Minulá noc byla dokonalým příkladem."

Každý souhlasně přikývl. Damon promluvil, "všichni se musíme oddělit od původních. Hlavně Elena. Pokud tohle znamená, že do toho máme zasáhnout, tak ať."

"Tak co uděláme?" Zeptal se Matt.

"Není to snad jasné?" Přidal se Tyler.

"Zabijeme Elijahe," odpověděl Stefan.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama