In All My Years- 17.kapitola

27. listopadu 2016 v 13:58 | Any

17.kapitola- Kůl z bíleho dubu

Stála mezi mnou a Bonnie a ušklíbla se, když si všimla, že na ni hledíme se strachem. "Teď, když si naštvala Elijahe, tak tu není žádný původní, který by tě zachránil. Tak co bych ti měla udělat?" Zajímala se.

Vedle jsem slyšela, jak se Bonnie pokouší říct nějaké kouzlo, ale to samé udělala i Andrea. Vzala Bonnie svými zeleně nalakovanými nehty za triko.

"To bylo opravdu hloupé čarodějko, jsem o tisíc let starší než ty, nezkoušej mě," řekla Andrea a přehodila si Bonnie přes rameno. Byla v bezvědomí.

"Bonnie!" Vykřikla jsem a rozeběhla se k ní. Tlukot jejího srdce byl příliš slabý.


"Ne tak rychle," Andrea mě kouzlem připevnila ke zdi a vytáhla kolík.

"Prosím, nech mě ji jen vyléčit. Potom mě můžeš zabít."

"Stejně ji zabiju. Nepochybuju, že je nějak zapletená do tvého plánu. Tohle mě zachrání od problému, které bych pak mohla mít s jejím zabitím," pokrčila rameny Andrea.

Musím rychle něco vymyslet. I když to bude jen lež, která nám získá nějaký čas. Myšlenka se mi dostala do hlavy.

"Pokud mě zabiješ, tak navždy ztratíš Klause," vyhrkla jsem.

"Opravdu?" To je tak smutné, že ti nevěřím," zabručela.

Teď když jsem přemýšlela nad tím plánem, tak jsem si uvědomila, že vše co musím udělat je hrát to dál.
"Damon a Stefan našli kolík z bílého dubu a chystají se zabít Klause. Pokud teď hned půjdeš, tak se ti ho možná podaří zachránit."

"Proč bych ti měla věřit? Poslední co jsem slyšela je, že ho nenávidíš."

"Protože nechci, aby zemřel. Možná ho nenávidím, ale nezaslouží si zemřít. Hrála jsem ten jejich plán, protože jsem se bála, co by se stalo, kdybych to nedělala." Vysvětlovala jsem. Teď jsem už i já sama začínala věřit své vlastní lži.

Chvíli nad tím přemýšlela, "přísahám, že pokud je to lež, ty a všichni tví přátelé zemřete," řekla výhružně a odběhla pryč.

Vyléčila jsem Bonnie a čekala jsem, dokud se neprobudí. Pak jsem si ale uvědomila, že Andrea je na cestě za Damonem a Stefanem a zabije je, pokud zjistí, že jsem lhala. Položila jsem Bonniinu hlavu na zem a rychle se zvedla. Vytáhla jsem mobil, abych je mohla varovat, ale samozřejmě, že byl vybitý.

Vyběhla jsem ze záchodů a uviděla jsem Matta. Uhnul pohledem, ale všimla jsem si, že telefonuje. Rozeběhla jsem se k němu.

"Mluvíš s Damonem?" Zajímala jsem se.

"No ano, ale-" Neposlouchala jsem ho. Rychle jsem mu sebrala mobil.

"Damone!"

"Eleno?" Zeptal se zmateně.

"Jsi doma?" Zajímala jsem se.

"Ano, ale proč-" Přerušila jsem ho.

"Poslouchej, se Stefanem musíte-" Přestala jsem mluvit, když jsem slyšela hodně známý hlas. "To je Elijah?"

"Mrzí mě to, Eleno, ale tohle byla jediná možnost," řekl Damon.

"Jediná možnost na co?" Jediná odpověď, kterou jsem dostala bylo ukončení hovoru. Něco se dělo. Něco hodně špatného.

Ohlédla jsem se přes rameno a Matt tam stál s provinilým pohledem.

"Co se děje, Matte?" vykřikla jsem.

"Nic," Odpověděl, ale poznala jsem, že lže. Věděla jsem, že bych toho později mohla litovat, ale strhla jsem mu jeho železníkový náramek. Jeho obličej jsem si přitáhla blíž ke svému.

"Co se děje?" Ovlivnila jsem ho.

Jeho hlas byl jednotvárný a bezstarostný, když odpovídal, "Stefan na té party našel dřevo z bílého dubu. S Damonem se chystají zabít Elijahe."

O můj bože! Zabít Elijahe? Honilo se mi v hlavě. Nevěděla jsem, co dělat. Znovu jsem se podívala Mattovi do očí, "najdi Caroline a řekni jí, že Bonnie je na dívčích záchodech. Zapomeň, že jsem ti sebrala mobil a chystám se zachránit Elijahe. Jakmile zmizím z dohledu, vezmi si svůj železníkový náramek."

Hned jak jsem to dořekla, tak jsem se rozeběhla. Nemohla jsem využít upíří rychlost, protože chodba byla stále plná lidí. Jakmile jsem opustila školu, tak jsem běžela k domu Salvatorovým tak rychle, jak jsem jen mohla. Má jediná naděje byla, že Andrea ještě nezjistila kde jsou.

Když jsem se dostala k domu, vydechla jsem úlevou, protože jsem pořád slyšela Elijahovo hlas. Vešla jsem do domu a všichni se otočili mým směrem.

"Eleno, co tady děláš?" Zeptal se naštvaně Damon.

"Elijahi, musíš hned teďodejít," začala jsem, ale někdo přišel za mě a chytl mě rukou okolo krku, připravený zlomit mi vaz. Nebyl to Damon, Stefan ani Elijah.
Podívala jsem se na ruce, které mě držely. Byly to ženské ruce se zeleně nalakovanými nehty.

"Jak dlouho sis myslela, že mi bude trvat zjistit, že to celé byla lež?" Andrea mě sevřela ještě pevněji.

Damon využil tuto příležitost a vytáhl kolík a vydal se s ním k Elijahovi. Když byl připravený probodnout Elijahe, podařilo se mi osvobodit silou, o které jsem nevěděla, že ji vůbec mám. Rozeběhla jsem se k Elijahovi a postavila se mezi něj a kolík z bílého dubu.

Nárazem se dostal přímo do mé hrudi. Ucítila jsem, jak škrábl mé srdce. Bolelo to tak moc, že jsem to ani pořádně nedokázala popsat slovy. Když jsem spadla dolů, Elijah odrazil Damona proti zdi. Stefan přiběhl ke mně a vytáhl kolík z mého hrudního koše a rozběhl se s ním na Andreu. Než si uvědomila, co se děje, tak byl kolík v jejím srdci a zemřela. Přímo před našema očima.

Elijah se rozběhl ke mně a klekl si na zem. Mou hlavu držel ve svém náručí. Uklidňovalo mě to. Ne z fyzické bolesti v mé hrudi, ale z psychické bolesti v mém srdci.

"Budeš v pořádku," konejšil mě Elijah, "nezemřeš."


"Elijahi," vykoktala jsem, "mrzí mě to." Zavřela jsem oči a nechala svou hlavu dopadnout do jeho klína.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Laura Laura | 16. prosince 2016 v 6:47 | Reagovat

Kdy bude další díl? Tohle naprosto úžasná povídka ♥♥♥

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama