A Marriage Most Convenient- 3.kapitola

25. prosince 2016 v 10:19 | Any
Tak dnes už je bohužel po Štědrém dnu. Ale já pro Vás mám ještě takový malý dáreček v podobě další kapitoly této Dramione povídky. Doufám, že se vám bude líbit. Těším se na vaše komentáře, protože ty mi dělají velkou radost. Tak se dejte do čtení a užijte si ještě alespoň zbytek svátků. :)


3.kapitola- Sezení v parku

Štěstí v manželství je pouze shodou okolností. -Jane Austen
Štěstí v manželství zcela závisí na jeho uskutečňování. -Draco Malfoy
Štěstí v manželství je naprosto nemožné. -Hermiona Grangerová

Hermiona objala svou dceru a dál jí říkala, že neměla opustit svou chůvu, povídat si s cizími lidmi a přidělávat tak své matce starosti.

"Takže to je tvoje dítě?" Zeptal se Draco. Hermiona položila svou dcerku na zem a jízlivě se na něj podívala.

"Ano, Draco, je to moje dcera," odpověděla pohrdavě.

"Nevypadá jako ty," poznamenal Draco.


"No a co?"

"Pamatuji si, že jsem kdysi viděl tvého manžela a nevypadá ani jako on," řekl Draco netaktně.

Zamračila se, "to se někdy stává."

"Ty máš hnědý oči a ona modrý," řekl Draco upřímně.

Alice se podívala na Draca a řekla: "Máma mi někdy říká, že mé oči jsou víc šedivý než modrý, vidíš?" Naklonila se blíž k Dracovi a široce otevřela oči. Draco se k ní víc přiblížil, ale Hermiona od něj rychle svou dceru odtáhla pryč.

Než Draco mohl začít uvažovat o té zvláštní barvě očí, Hermionina chůva přiběhla k nim. "Paní Grangerová, ach paní Grangerová, jen se mi na kratičký moment zavřely oči! Omlouvám se." Jemně vzala holčičku za ruku.

"Ingrid, říkala jsem ti, že nemůžeš zavírat oči, když máš sledovat mou dceru," vysvětlovala Hermiona, "víš přece, jak je divoká, takže stačí jen chvilinka a něco příšerného se mohlo stát. Jako třeba, že narazila na Draca Malfoye."
Hermiona se otočila na Draca a smála se, a tak poznal, že si jen dělá legraci. Znovu se otočila na svou chůvu, "odveď ji prosím zpět do našeho hotelového pokoje."

"Sbohem, Draco," řekla Alice a ještě mu zamávala, "doufám, že brzy budeš šťastnější."

"Děkuju, mladá slečno Alice a doufám, že tě neunesou, až tvá chůva usne a máma bude bůhví kde," řekl Draco. Koutkem oka si všiml, jak se Hermiona mračí a to ho tak pobavilo, že už to nijak dál nerozváděl.

Hermiona se zhluboka nadechla, jinak by Malfoye uřknula přímo před svou dcerou, a řekla, "uvidíme se později, zlatíčko." Políbila ji na tvář a sledovala, jak s chůvou odcházejí pryč.
Pak se znovu otočila na Draca, "příště už neříkej nic o unášení dětí, Malfoyi, mohl si ji vyděsit. Zkus používat mozek, který předpokládám, že nejspíš máš."

"Já věřím, že je dětem nejlepší říkat úplnou pravdu, Hermiono," řekl Draco s vychytralým úsměvem, "narozdíl od tebe."

"Co tím chceš říct?" Zeptala se a mračila se ještě víc.

Nebyl si jistý, co přesně tím myslel, ale věděl, že tím něco opravdu chtěl říct. Chtěl se zasmát způsobu, jakým se na něj mračila, ale místo toho se zeptal: "Proč ti ta chůva říkala slečno Grangerová? Myslel jsem si, že sis před pár lety vzala nějakého stupidního Američana."

"Vzala, byl to Canaďan, ale teď už jsme rozvedení. Zůstal tam a já jsem teď tady a... Proč ti tohle vlastně vůbec říkám? A proč jsi mě obvinil, že neříkám pravdu? A co má dcera proboha myslela tím, že jsi smutný?"

Draco si zkřížil nohy a poklepal na lavičku vedle něj. Pochopila ten náznak a posadila se tam. Ignoroval její první otázku a odpověděl nejasně až na tu druhou, "nejsem smutný. Děti jen někdy vidí věci, které ani nejsou. Říkala mi, že ji učíš latinu. Není na to ještě malá?" Draco pořád v ruce držel růžovou květinu.

"Já si myslím, že na učení dítě nikdy není příliš malé a učím ji pouze pár slov. A kromě toho, nevidí věci, které nejsou, to je hrozné něco takového říct o dítěti, i když u tebe mě to ani nepřekvapuje. Přijde mi, že ty někdy vidíš věci, které nejsou. Co vlastně děláš v tomhle resortu?"

"Jsem pouze na dovolené," odpověděl, "a ty?" V prstech si pohrával s květinou a omylem mu vyklouzla a spadla na zem. Zvedal se, aby ji sebral, ale ona se postavila rychleji.

"Jsem tady kvůli banketu a plesu, který pořádá tvůj starý přítel Marcus Flint," vysvětlovala. Sehnula se a zvedla růžovou květinu. Draco se přiblížil víc k ní, aby si užil ten pohled. Krásné nohy... Krásný zadek... Úzký pas... Krásná prsa... Pořád byla extrémně atraktivní žena. Ani si nevšimla, že ji sleduje. Podala mu květinu, s úsměvem si ji od ní vzal. Posadila se zpátky vedle něj.
"Nejsem přímo zvaná, jdu tam jen dělat společnost Harrymu. Doufám, že tam najdu nějakou obchodní spolupráci, protože teď začínám podnikat znovu od nuly tady v Anglii. A musím se poohlédnout po nějakých památkách, než se sestěhuju znovu s rodiči."

"Stěhuješ se ke svým rodičům?" Zeptal se. Potom se rozesmál, "to je vtipné."

Podívala se na něj.

Přestal se smát.

"Ty jsi to myslela vážně?" Zeptal se. Povzdechla si a postavila se.

"Musím jít, bylo to hezké tě znovu vidět, Draco." Pomalu odcházela pryč.

"Počkej, Grangerová," žádal ji. Otočila se a podívala se na něj. Znovu poklepal na lavičku. Zkřížila si ruce a podívala se na ním takovým pohledem, který jednoznačně říkal "v žádném případě". Znovu poklepal na lavičku.

Zůstala stát.

"Proč se stěhuješ zpět ke svým rodičům a začínáš podnikat znovu od nuly?" Zajímal se.

Znovu se posadila a rozhodla se mu neříct úplně celou pravdu. "Ještě jsem nenašla místo k životu a dáva smysl, že když jsem se přestěhovala do jiné země, tak si musím začít budovat nové obchodní kontakty."
Nepotřeboval vědět, že nemá peníze na svůj vlastní dům, protože její manžel je sebral všechny a také ji připravil o její podnikání.
Nezáleželo jí na těhle věcech. Měla svou dceru a to bylo to, co vždy chtěla. Odpočívala na lavičce a podívala se nahoru na krásně modré nebe. "To je nádhera." Myslela ten den, nebe, ten pocit živosti, cítila se tak živě. Byla prostě šťastná, že je opět v Anglii a že má dceru.

"Ano, to je," odpověděl a díval se úplně někam jinam než ona. Díval se přímo do jejího krásného obličeje. Cítila jemný dotek na tváři. Rychle se na něj podívala. Nikdo nekomentoval tu zvláštní situaci. Nevěděl, proč to udělal a ona nechápala, proč si přeje, aby to udělal znovu.

Hermiona cítila zvláštní potěšení hluboko v jejích nohách. Uvědomila si, že asi i červená. Vzpomněla si, kdy naposledy viděla Draca, na dalším bále, kde byla počatá její dcera.
Zničehonic se zeptala, "jdeš na ten Marcusovo bál?"

"Bohužel," odpověděl. Nicméně pokud tam jde i ona, tak mohl odpovědět lépe. Mohlo být veselé, že tam dnes večer alespoň jdou oba.

"Proč bohužel?" Zeptala se.

"Dnes večer na tom banketu musím oznámit své zasnoubení," odpověděl, "neplánoval jsem to udělat, ale myslím, že je čas."

Cítila se naprosto zklamaně, že je zasnoubený, přitom dobře věděla, že k tomu nemá žádný důvod.
"Ví tvá nastávající, že to oznámení je něco, co tě naprosto děsí?" Zeptala se s letmým úsměvem.

"Žádnou nastávající nemám," řekl rozlítostněně. Začal si proplétat nožičku z růžové květiny mezi prsty. Zastavil se a znovu se s ní dotkl její tváře. Tentokrát ji jemně odstrčila pryč. Přestal a položil ji na lavičku mezi ně.

"Jsem zmatená," řekla upřímně a zvedla kytičku.

Otočil se na ni, "o tom nepochybuji."

Když už nic dalšího neřekl, tak se rozhodla pokračovat: "Opravdu jsem překvapená, Malfoyi, že ještě nejsi ženatý. Ale jak chceš oznámit nějaké zasnoubení, když nemáš snoubenku?"

"Je to komplikované. Ale problém je, že se musím oženit dřív, než mi bude třicet. Měl bych být ženatý už teď, ale žena, kterou jsem jako jedinou chtěl, jsem neviděl roky a ona zcela očividně nechtěla mě."
Nikdy nechtěla, aby byla prozrazena její identita. Nechtěl jí říkat, že na plese se setkal se ženou, krátce se s ní bavil, pak se s ní vyspal a opustila ho, aniž by zjistil, kdo je. Nechtěl znít tak uboze. Zamračeně se na ni podíval, "lituješ mě?"

"Ne," řekla s úsměvem, "a ani ti nevěřím."

Sebral ji kytku z ruky, prsty se dotýkal těch jejích. Jen díky tomu se jí začalo těžce polykat. Oba se podívali jinam, ale pak s květinou zavadil o špičku jejího nosu.
"Z tvé strany to je pravděpodobně chytré. Nikdy nevěř muži, který po ženě vyžaduje lítost. Většinou lže."

Náhle mu došlo, že by ji chtěl políbit. A to se mu nestalo od doby, co se setkal s tou záhadnou ženou před lety. Zvláštní. Tohle byla Hermiona Grangerová a on ji chtěl políbit. Dál se na ni díval a ona mu to oplácela.

Zničehonic se postavil, "musím jít." Nikam nemusel jít. Nic nemusel udělat, ale věděl, že pokud brzy neodejde, tak by se nezvládl vypořádat s touhou ji políbit.
To by mohlo skončit katastrofou. Musel si najít ženu, kterou si vezme, pravděpodobně ještě dnes a Hermiona se právě rozvedla, měla dítě a byla mudlorozená, takže nebylo možné si ji vzít. Kromě toho měl pocit, že jakmile ji políbí, tak by si ji musel vzít. Ačkoliv se předtím zvedl, tak se znovu posadil a podíval se na ni.

"Draco, zíráš na mě," upozornila ho.

"Opravdu? Myslel jsem si, že zíráš ty na mě," řekl jemně. Přiblížil se k ní a chystal se ji políbit. Náhle se znovu odtáhl, když se mu zničehonic rozjasnilo, že málem spadl z lavičky.
"Řekni své dceři, že ji děkuji za její kytku a že se díky ní cítím mnohem šťastněji." Postavil se a vydal se pryč. Dnes večer uvidí Hermionu na tom plese a to mu udělalo radost.

Postavila se taky, "myslela jsem, že jsi řekl, že nejsi smutný a že pouze přehání."

"To je ale hrozné něco takového říct o dítěti, Grangerová," zasmál se. Růžovou květinu si uložil do kapsy a rozhodl se si ji schovat na památku z dnešního dne. Také ho napadlo, že Hermiona Grangerová nakonec byla dobrá osoba, se kterou se dalo dohodnout na sňatku. Rozhodl se počkat, co si o tom dnes večer bude myslet. Protože ji znal, tak předpokládal, že mu řekne, že je blázen a pravděpodobně jím i doopravdy je.
Podívala se na něj opět s takovým nesnesitelným výrazem, který tak miloval. "Stojím si za svým tvrzením. Ty jsi s věkem ještě divnější, Draco Malfoyi."

Vydala se pryč, ale chytl ji za ruku a přitáhl ji zpátky. Ten dotek jeho ruky na té její, ačkoliv to bylo pouze přes cardigan, cítila jak jejím tělem projela vlna horka. "A já si stojím za svým tvrzením, lásko."

Nehybně a šokovaně tam stála, protože jí řekl lásko. Přesně takhle jí řikal i tenkrát, tehdy tu noc. Ale určitě ji nepodezříval. Alespoň doufala, že ne. Nervozně se zeptala, "jaké tvrzení to je?"

Jeho tvrzení bylo, že by mu mohla dělat perfektní ženu. S úšklebkem řekl: "to bys radši ani vědět nechtěla."
Pustil svou ruku a otočila se zády k němu. Rychle odcházela po chodníku pryč. Dvakrát se na něj ještě podívala. On dál stál u lavičky s naprosto přiblblým úsměvem na tváři.

"Myslím, že z něj opravdu začíná být blázen," řekla si Hermiona sama pro sebe.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 siruka siruka | 27. prosince 2016 v 19:55 | Reagovat

Ale ze by nakonec ? No to este netusi ze je to jeho dcera , jsem zvedava jak bude reagovat. Tesim se na dalsi dil :-D

2 ┼Raven Sammael Renkse┼ ┼Raven Sammael Renkse┼ | Web | 27. prosince 2016 v 23:10 | Reagovat

krásné

3 Any Any | Web | 28. prosince 2016 v 19:24 | Reagovat

[1]: Ano :) Koukala jsem, že minulý díl byl někdy v září, to je naprosto šílená pauza :D Pokusím se to zlepšit a další díl bude během pár dnů, možná ho stihnu přidat už zítra, ale nechci nic slibovat :)
Děkuji moc za komentáře. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama