A Marriage Most Convenient- 4.kapitola

30. prosince 2016 v 14:44 | Any
Tak jsem využila nějaký ten volný čas a pokusila se konečně další díl přidat rychleji. Doufám, že se vám bude líbit. :) A jsem zvědavá na vaše názory, protože to opravdu dodá větší chuť k dalšímu překladu a já tak alespoň vidím, že to někdo čte a chce pokračování.:)


4.kapitola- Hotelový pokoj a polibkový servis

Svobodné ženy mají příšerný sklon být chudé, což jen podporuje manželské svazky. -Jane Austen
Svobodní muži mají příšerný sklon toužit po ženách, které je chtějí pouze pro peníze. -Draco Malfoy.
Svobodné ženy by měly mít své peníze schované na nějaké tajném účtu, protože jinak mají příšerný sklon je využít, jakmile se vdají. -Hermiona Grangerová

Hermiona se usadila ve svém hotelovém pokoji a otevřela okno, aby se dovnitř dostal nějaký čerstvý vzduch.
Dokonce ani neplánovala na tu událost přijít, terpve nedávno se doAnglie vrátila, ale nakonec se rozhodla tam dorazit. Harry s Ginny měli také přijít a ubezpečili ji, že je to dobrý nápad. Uznala, že by to možná nemuselo být tak bolestivé, obnovit znovu staré kontakty, najít si nové přátele a dát lidem nějak najevo, že je zpět v Anglii.

V Kanadě žila tři roky a zpět do Anglie se přestěhovala po rozvodu. Nebylo to ani tak moc kvůli stesku po domově. Ne, to nebylo... Bylo to kvůli finančním problémům. Úspěšně podnikala v oblasti umění. Zabývala se starobylými a vzácnými obrazy a vydělávala si celkem dobře. Měla velký dům, dvě auta a svou dceru Alice poslala do prestižní školky, která byla jen pro ty nejchytřejší a nejbohatší.
A potom přišla ta velká překážka, která se jí objevila pod nohama. Kvůli Rozvodu s velkým R.


Vlastně to ani nebylo nějaké velké překvapení, její manželství bylo odsouzeno k neúspěchu od toho dne, kdy se před lety vrátila od Svatého Munga a řekla: "Hádej, co je nového, Kevine? Jsem těhotná a my oba dobře víme, že ty nejsi otec."
Každopadně jejich předstírané manželství a rodina pokračovali dál, spíš z donucení, dalších několik let a všichni se přestěhovali přes moře do Kanady.
Až do jednoho dne, kdy se Kevin zamiloval do ženy jménem Lauren a požádal o Rozvod. (Stále s velkým R.)

Hermiona si říkala, jasně, proč ne, stejně se nemilovali, byli spíš jako přátelé, nebo vzdálení známí, než milenci a životní partneři, a tak mu řekla, že s tím nemá žádný problém. Pak si začal klást požadavky. Vydělávala víc než on, a tak od ní chtěl větší vyrovnání. Držela svou pusu zavřenou a řekla právníkovi, ať udělá to, co chce.

Potom řekl: "Víš ty co, tvoje podnikání je mnohem úspěšnější než to moje, a tak z toho chci taky část."
Hermiona řekla: "dobře, nech si to celý zatracený podnikání."
On řekl: "Myslím, že chci ten dům." Milovala ten dům, ale rozhodla se mu ho dát. Poslední problém přišel, když chtěl alespoň z části dostat její dceru do péče.

Řekla NE, s velkým N a E. A on moc dobře věděl ten zatracený důvod proč. Ve skutečnosti k tomu měl svůj důvod, aby získal všechny své požadavky, ačkoliv s nimi nebyl nějak dotěrný, tak věděla, že tohle celou dobu držel pod rukávem, bylo to: Buď mi dej to, co chci, nebo řeknu světu o tvé dceři.
Ještě ke všemu měl tu drzost říct, že ji má rád a vychovával ji od raného dětství. A i když nebyl její biologický otec, stejně ji miluje.
Takové nesmysly. To musel vzít z novely Nicholase Sparkse.

A z toho důvodu Hermiona udělala to, co ještě nikdy. Utekla ze strachu, aby nepromluvil. Dala tomu odpornému ztroskotanci všechny své peníze, které měla, svůj obchod a domov. A všechno, co musel udělat on, bylo podepsání jednoho malého papíru, který jí dával všechna práva na "jejich" dceru. Byla to opravdu malá cena, kterou musel zaplatit.

Sbalila to, co jí zbylo, toho moc nebylo, a vrátila se zpět do Anglie se svou dcerou a její 67 let starou chůvou. Protože měla málo finančních prostředků a byla na mizině, žili s její matkou a nevlastním otcem. Byla odhodlána si tady v Londýně postavit nový obchod. A přijít na ten banket a ples v tomhle rezortu k tomu bylo skvělou příležitostí.
Ačkoliv to byl neformální "ples," pořádaný společností Draca Malfoye a průvodce pořadem byl Marcus Flint, věděla, že by mohla potkat nějaké potencionální obchodní partnery. A kromě toho poslední ples, kterého se zúčastnil i Draco Malfoy neskončil tak špatně. Otočila se ke svému kufru a vyndala obrázek své dcery a umístila ho na komodu.

Zavřela okno a vydala se do koupelny, aby se osprchovala a převlékla.

Draco byl překvapený, když dnes viděl Hermionu. Poslední, co o ní slyšel bylo, že žije šťastně vdaná v Kanadě. Ani pořádně nevěděl, co si myslet. A měla malé dítě, dceru, pouze čtyři roky starou. Čtyři roky. Posadil se na okraj postele ve svém hotelovém pokoji a přemýšlel o tom. Nebylo to něco málo přes čtyři roky, kdy ji naposledy viděl? Nemohl si pořádně vzpomenout. Kdy přesně ji naposledy viděl? Na tom nezáleží, uvidí jí dnes večer na tom banketu a plesu.

Ani nebyl informovaný, že by měla být na seznamu hostů a možná ani nebyla, ale byl tak nějak šťastný, že tu je a ještě ke všemu rozvedená. Možná vše mohlo jít lépe, než předpokládal. Musel se chovat, jako kdyby tenhle malý banket měl být na uvítání nových, ale i starších klientů a také, aby jeho společnost poděkovala všem, kteří s nimi během minulého roku obchodovali.

A ve skutečnosti to pro Draca bylo něco jako otevřený trh, při kterém by mohl najít svou budoucí manželku. Potřeboval ji během tří měsíců, nebo přijde o všechno. Nechal svého obchodního společníka, Marcuse Flinta, aby to zařídil pro jeho hrozící manželství a to tak, že pozval každou mladou svodnou ženu, která věděla o kouzelnickém světě a věkově byla mezi 18 a 38, a tak Draco si konečně mohl najít ženu. Netoužil po tom. Dokonce ji ani nepotřeboval. Ani ji nechtěl. Ale byla to pro něj nutnost, pokut se chtěl starat o svůj dům, podnik a vysoký styl života.
Své vyhlídky už zužil na tři ženy, ale to bylo ještě předtím, než se Hermiona Grangerová vrátila do Londýna.

Byla krásná jako vždy. Byla pořád hubená, atraktivní a tak trochu pichlavá, což se ukázalo, když jí řekl to odpoledne, aby na svou dceru víc dohlížela a ona mu na to řekla, ať se stará o vlastní problémy. Draco se musel usmát, když si vzpomněl, jak se na něj podívala , vzala lepkavou ruku své dcery a probudila její chůvu předtím, než je poslala zpět do motelu.

Mohla z ní být decentní manželka a jeho starý mrtvý dědeček by se mohl obracet ve svém čistokrevném hrobě, kdyby si on jako čistokrevný vzal potomka mudlorozených. Ne, že by to dělal kvůli vzdoru, stejně byl už dávno mrtvý a nebyla by to ani žádná legrace vzdorovat mrtvému muži. Pořád byla krásná. Byla velmi, velmi krásná. Skoro jako ta záhadná žena a to na sobě ani neměla masku!

Stejně měl do plesu několik hodin, a tak se rozhodl najít pokoj Hermiony Grangerové. Chtěl si s ní trochu promluvit, než dnes večer oznámí své zasnoubení. Na recepci získal číslo jejího pokoje (měla apartmán, a tak předpokládal, že dcera a její spící chůva byly v tom druhém pokoji.) A cestou tam si uvědomil, že má na tváři celou tu dobu úsměv.

Co by mohla říct, kdyby ji dnes veče požádal, aby si ho vzala? Přemýšlel nad tím. Pravděpodobně by ho praštila. Už jednou ho praštila, když byly děti a dobře věděl, že měla celkem ránu. Nejspíš by se pak začala smát a ukazovala by na něj prstem. Obtěžovala by se mu říct ano? Uvědomil si, že už stojí před dveřmi.

Zaklepal.

Dveře se otevřely. Rozhlédl se po místnosti, nikoho neviděl, ale pak se podíval dolů. Panebože! Zaklepal na dveře její dcery a právě ona byla ta, kdo je otevřel.

"Ahoj, Draco," usmála se.

Draco si povzdechl. Proč ta malá holka otevírala dveře sama? "Ahoj, slečno Alice. To je tvá chůva tentokrát v komatu?" Zeptal se.

"Co?" Divila se Alice.

"Proč otevíráš sama dveře?" Kleknul si a byl přibližně ve stejné úrovni jako ona.

"Protože Ingrid je v koupelně," odpověděla klidně Alice. Zničehonic se dotkla jeho tváře. Zaskočila ho tím. Také se mu to zalíbilo víc, než by si mohl přiznat.

"Proč jsi to udělala?" Zeptal se Draco a znovu se postavil. Dotkl se místa, kde byla před chvíli její ruka.

"Protože tě mám ráda a protože mi maminka řekla, že jsi k ní byl jednou milý."

"Opravdu? Kdy ti tohle tvá matka řekla?" Zajímal se Draco, byl velmi zvědavý.

"To si nevzpomínám," odpověděla smutně, "chtěl jste něco, pane Draco?"

"Nemusíš mi řikat pan Draco," rozesmál se, "říkej mi Draco."

"Ingrid mi řekla, že všem starým lidem bych měla říkat pan nebo paní." Vydala se do jiného pokoje, kde byla velká lepenková krabice. "Pomůžeš mi odnést tuhle krabici do domečku na hraní, pane Draco?"

Náhle se dveře mezi pokoji otevřely. Hermiona vešla do místnosti, měla na sobě pouze ručník. "Kdo byl za dveřmi?" Zajímala se. Pak se otočila a všimla si Draca, který povytáhl obočí a smál se. Vykřikla a rychle odběhla do jiné místnosti.

Draco se usmál, "pomůžu ti později, slibuju. Nejprve musím pomoci tvé matce." Zavřel dveře na chodbu a řekl: "Znovu už dveře neotvírej. Nech pouze dospělé, aby to dělali. Ano?"

"Ano," odpověděla. Její chůva vyběhla z druhé koupelny, ruku měla na hrudi.

Draco se podíval na starší žena a řekl: "Vyhodil bych vás, kdyby to záleželo na mně." Nic jiného už k tomu neřekl a otevřel dveře, které vedly do druhé místnosti. A jakmile překročil práh, tak viděl Hermionu, jak si rychle obléká župan. Usmál se na ni.

"Ahoj lásko," pozdravil ji, "tvá dcera by neměla otevírat cizím lidem."

"A ty bys neměl chodit do mého pokoje bez zaklepání. Ale už jsi tady," řekla uštěpačně. Pak ukázala na dveře, které nejspíš vedly na chodbu, "vypadni odsud!"

"Proč jsi byla jen v ručníku?" Zeptal se a posadil se na postel. Na její neustlanou postel, zajímavé.

"Koupala jsem se, ty blbče," řekla a znovu ukázala na dveře, "VEN!"

Místo toho se zvedl z postele a postavil se k její skříni. "Co si vezmeš na ten dnešní banket?" Pokoušel se změnit téma sprchování, protože si ji musel představovat ve sprše!
Otevřel dveře a začal si prohlížet její oblečení. Moc ho tu neměla. Vlastně našel pouze jedny jediné šaty a nebyly nijak speciální.

Pokusila se přivřít dveře přímo na jeho ruku, ale přetlačil ji a vyndal šaty. "Prosím, řekni mi, že si na sebe nebereš tohle."

Postavila se s ústy dokořán a řekla: "jsi duševně nemocný, Draco? Mám ti zavolat doktora? Utekl jsi z ústavu nebo něčeho podobného? Proč jsi v mém pokoji a zajímáš se o mé oblečení?"

Pokusil se skrýt svůj úsměv. Držel její šaty naproti ní. Jeho ruka se dotkla nejprve jejích vlasů a pak ramen. Okamžitě sebou trhla.
Pokračoval, "tyhle šaty nikdy nebudou ty pravé. Kde máš další?"

Náhle vypadala zase hodně vážně, "tohle jsou jediné, které jsem si koupila," odpověděla.

"Pošli je zpět do domu svých rodičů a vezmi si jiné," navrhl jí.

Bylo jí horko a připadala si trapně. Vzala mu šaty z ruky a hodila je přes židli v rohu. Spojila si své suché rty a řekla: "tohle jsou jediné, které jsem si koupila tady v Anglii."

"Ty sis nechala nějaké šaty v Kanadě?" Draco byl zmatený.

Ne, musela prodat většinu svých šatů, aby mohla zaplatit letenky zpět do Anglie. On byl velmi bohatý. Jak mu prostě mohla říci, že používá své poslední peníze na zaplacení těchto pokojů? Věděla, že červená.
Bylo jí horko, cítila se trapně a zdrceně.
A navíc si byla naprosto vědoma, že čím déle mlčela, tím víc se k ní přibližoval.

Byla opřená o dveře své skříně. Byl přímo před ní, tak blízko, že mohla pořádně vidět jeho šedé oči. Vypadaly přesně jako oči její dcery. Sklopila pohled do země.

Dotkl se její brady, zachvěla se a podívala se na něj znovu. Usmál se. "Vlastně si myslím, že to jsou krásné šaty, Hermiono, ale nechala bys mě ti něco navrhnout? Myslím, že bys vypadala nádherně v šatech, které jsem viděl dole u motelu. Koupím ti je."

Celou dobu, co on přikyvoval hlavou, že ano, kroutila odmítavě hlavou.

"Proč?" Zeptala se konečně.

Také čekal na odpověď, ale nevěděl, co jí říct. Sotva ji mohl říct, "protože dnes je tvá zásnubní oslava."
Nejspíš by ho pomocí kouzel uřknula. Náhle Draca napadlo, že by dnes večer mohla říct ne. Ani jednou, až do teď ho to nenapadlo.

Nemůže říct ne. Nebo může?

"Ne," řekla nakonec.

"Počkat, proč teď říkala ne? "Co?"

"Nemůžeš mi koupit šaty, Draco. To by nebylo správné."

"Tvá dcera mi dnes dala tu kytku. Pouze oplácím laskavost."

"Nemusíš oplácet laskavost," zareagovala, ale smála se při tom.

"Kdy jsem k tobě byl milý, Hermiono?" Zeptal se a narážel tak na to, co mu její dcera řekla.

"Co?" Vypadala zmateně. "Na co se mě to ptáš?"

"Na nic, na tom nezáleží. Chci to pro tebe udělat," řekl odhodlaně a dotkl se jejích vlasů. Byly tak jemné. Nechal je se proplést s jeho prsty. Když se podívala do jeho obličeje, byl kousek od ní. Jeho hlava se trochu snižovala. Jeho ruce byly položeny na jejím pasu. A pak, k jejímu překvapení, byly jeho rty na těch jejích. Intimita a teplost v jeho ústech jí připomněla tu noc. Položila ruce na jeho ramena a oplácela mu polibek.

Náhle oba přestali, když slyšeli Alice říct: "au."

Podívali se jejím směrem. Hermiona se vzdálila od Draca, ruku si přitiskla k ústům. Draco se naklonil dolů k Alice a řekl: "Proč jsi řekla "Au?"

"Kousla jsem se do prstu," odpověděla a ukázala mu ho jako důkaz.

"Proč?" Zeptal se a usmíval se při tom.

"Protože jsem ho měla v puse," odpověděla takovým hlasem, jako by to už dávno měl vědět.

Zvedl se a chytl ji za ruku, "jedna malá rada, slečno Alice. Drž si prsty daleko od pusy. A nevcházej do pokoje své matky bez zaklepání."
Odvedl ji zpět do jejího pokoje. Pak zavřel a zamkl dveře. Otočil se směrem k Hermioně, ale byla pryč. Na tom nezáleží. Nemohla se dostat dál než do koupelny.

Vydal se ke dveřím od koupelny a rukou se o ně opřel. "Hermiono? Slyšíš mě? Jsi tam?"

Položila hlavu z druhé strany dveří, "ano."

"Pamatuj si tu odpověď na večer. Doručím ti ty šaty. Uvidíme se později." Vyšel ven z jejího pokoje. Byl mnohem šťastnější než kdy předtím.

Otevřela dveře od koupelny a rychle vyšla ven, "jakou odpověď si mám pamatovat? Draco? Kam si odešel?"

Vrátila se zpět do koupelny, "každou hodinu je z něj stále větší blázen," řekla si sama pro sebe.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nemessis Nemessis | Web | 1. ledna 2017 v 18:18 | Reagovat

úžasné :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama