A Marriage Most Convenient- 7.kapitola

19. února 2017 v 11:51 | Any

7.kapitola- Hluboké myšlenky o zbabělcích, nejistotě a předstírání

Zasnoubená žena je příjemnější než žena svobodná. Je se sebou spokojená. -Jane Austen
Zasnoubená žena je příjemná tak dlouho, dokud je spokojená. Pokud víš, co tím myslím. -Draco Malfoy
Zanoubená žena nikdy nemůže být opravdu spokojená, protože jen prsten na prstě nezajistí bezpečnost a ochranu. Znamená to jen jediné a to, že si muž myslí, že ji vlastní. -Hermiona Grangerová

Hermiona byla neskutečně spokojená. Už si ani nevzpomínala, kdy si připadala tak bezstarostně. Podívala se na Draca, také měl úsměv na tváři.
"Na co myslíš, Draco?" Zajímala se, když vystoupili z výtahu a vešli do lobby.

"Myslím, že dnes v noci jsem ten nejšťastnější muž na světě a také jsem rád, že jsi žena, která dodržuje své slovo. Nezapomeň, že jsi slíbila, že dnes řekneš ano."

"Ach bože, k čemu jsem se to jen zavázala?" Zajímala se.


Propletl si prsty s jejími a podíval se na ni. "Život sexuálního otroctví?" Rozesmál se, po delší době se cítil radostně a spokojeně.

Také si připadal jako zbabělec.

Dobře věděl, že je zbabělec. Nikdy se nepokoušel předstírat opak. Celá cesta na ples s Hermionou Grangerovou, která se ho držela za ruku, ho nutila přemýšlet. Přemýšlel o způsobu, jak ji požádat o ruku, ale cokoliv ho napadlo, tak nic z toho neznělo příliš dobře.

Měl říct: "Poslouchej, je mi téměř třicet stejně jako tobě, tak pojďme zestárnout společně. Vezmi si mě."

Nebo měl raději říct: "Ty potřebuješ peníze, já si je potřebuju udržet, takže perfektním řešením je, že se vezmeme a oba budeme mít spoustu peněz."

Pravděpodobně měl říct: "Rád bych si tě vzal a nikdo lepší během těch let nepřišel."... Ne, tak tohle určitě ne.

Pravda byla, že dnes večer vypadala tak zatraceně krásně. Celou dobu se na něj usmívala. Měla na sobě šaty, které jí koupil. Měl ji rád i jako člověka, což by pro něj bylo předtím naprosto nemožné.
A když se tohle všechno zkombinovalo, tak výsledkem bylo, že byl nejistý. A to se mu nestávalo často. Zbabělec, který byl naprosto nervozní z hovadin.

Nakonec neřekl nic. Rozhodl se počkat a potom uvidí, co se bude dít. Dobře věděl, že to bylo zbabělé jednání.

Byli už skoro u dveří na ples, když se otočil a podíval se na ni. "Dnes večer vypadáš úžasně. Myslím to úpřímně."

Všechno to muselo být díky tomu úžasnému štěstí a Hermiona se dnes po dlouhé době cítila opravdu šťastně. Na rande už nebyla celou věčnost a tady dnes byla, na rande s Dracem Malfoyem. Byla neskutečně šťastná.
Byl vtipný a okouzlující a také byl pohledný. Myslela si, že má s tímhle mužem nějakou budoucnost? Jednoznačně ne. Litovala, že si s ním sobecky užila před téměř pěti lety? Vlastně ani ne, protože díky tomu získala Alice, ačkoliv měla výčitky svědomí, že se nikdy nedozví, že to je jeho dcera.

Hermiona si o sobě nikdy nemyslela, že je zbabělá. A teď jí nic nebránilo, aby mu řekla pravdu o jeho dceři. Už nebyla vdaná, ani on nebyl ženatý, tak proč mu o tom neříct?

Nemohla to udělat. To by jí možná nikdy neodpustil, a nebo ještě horší scénář, pomstychtivý a nenávistný Draco z minulosti by se znovu objevil a zkusil by jí Alice vzít, aby se jí pomstil, že to před ním celé roky tajila.

Místo toho by s ním mohla dnes večer tancovat, bavit se, smát se jeho vtipům, dát si trochu alkoholu, políbit ho na dobrou noc a pak by se za světla vrátila do skutečného světa. A řekla by ano na jakoukoliv jeho otázku, jak ji předtím požádal. To bylo to nejmenší, co mohla udělat, když jí dal tak krásnou malou holčičku.

Ne, nebyla zbabělá. Nikdo by nikdy neřekl o Hermioně Grangerové, že je zbabělá. Možná nejistá, ale rozhodně ne zbabělá.

Společně vešli do místnosti, vypadalo to, že jsou poslední, co přišli. Hermiona měla pocit, že ji každý sleduje. Možná to byla jen její představivost, nebo to bylo proto, že vešla do místnosti a držela se rukou Draca Malfoye. Každý člověk otočil hlavu a podíval se na ně. Zaťala zuby a konečky jejích prstů se více schovaly do jeho kůže.

Draco si bolestně povzdechl. "Nevadí mi škrábance, když jsou udělány jako důkaz lásky, ale kontroluj si nehty před sexem."

Otočila se a nenávistně se na něj podívala. "Draco," zašeptala, "proč na nás téměř každý zírá?"

"Protože tenhle malý ples se koná na mou počest," odpověděl. Usmál se na pár lidí. Přikývl hlavou a nějaké pozdravil. Odtrhl svou ruku od té její, (hlavně proto, že ho pořád pevně držela) a nadechl se.

"Proč je ten ples na tvou počest?" Zeptala se, když procházeli davem. "Myslela jsem, že to měl být ples Marcuse Flinta."

Natočil hlavu a podíval se na ni. "Ano, Marcus pořádá ten ples, ale je na mou počest. Notak, slečno Grangerová. Je čas zapnout mozek. Už dříve jsem ti řekl, že dnes je ta noc, kdy potvrzuji své zasnoubení."

Hermiona od něj odtrhla ruku. "S kým? Proč jsem tady, Draco? Není tohle nějaké propracované spiknutí, jak mě ztrapnit, že ne?"

Dřív než mohl odpovědět, tak se Marcus Flint objevil vedle nich, zakroutil hlavou a řekl: "Tvůj stupidní bratranec je támhle, Malfoyi, se svou bezvýraznou matkou. Nemůžu se dočkat těch jejich výrazů, až konečně potvrdíš, že se budeš ženit."

Hermiona se vydala ven z místnosti. Marcus se na ni podíval a řekl: "Ahoj, Grangerová. Je na tebe krásný pohled, hlavně pro bolavé a unavené oči. Slyšel jsem, že jsi zpět v Anglii, rozvedená?"

"Ne na dlouho," zamumlal Draco.

Hermiona se podívala na Draca, pak na Marcuse a pak zpátky na Draca. "Co se to tady děje, Draco Malfoyi?"

"Ehm," odkašlal si, "Flinte, představuji ti svou snoubenku, Hermionu Grangerovou." Draco vzal Hermioninu ruku a umístil ji do Flintovo. Pak si vzal skleničku šampaňského od číšníka, který šel zrovna kolem a na jeden zátah ji vyprázdnil.

"Cože?" Řekli udiveně, pořád se drželi za ruce.

"Je to perfektní řešení mých problémů," řekl Draco nonšalantně. Pak vzal Hemioninu ruku a táhl ji ven z místnosti. Když byli venku na chodbě, tak si uvědomil, že nic nefunguje tak jak má. Byl čas začít se chovat vážně. Byl čas udělat to, co mu jde nejlépe. Lhát.

"Poslouchej, Hermiono. Pamatuješ si, jak jsi slíbila, že řekneš ano na cokoliv, na co se tě dnes večer zeptám?" Začal pomalu.

"Ano, ale..." Položil ji prst na pusu. Chtěla do něj kousnout, ale místo toho zavřela pusu a ruce si položila na boky. S očekáváním ho pozorovala.

"Co kdybys předstírala, pouze předstírala, že jsi má snoubenka, alespoň na týden nebo dva? Vzpomeň si, že jsi slíbila, že řekneš ano, takže vlastně nemáš na výběr." Šibalsky se na ni usmál, jak nejlépe dovedl. Zaraženě ho sledovala, v jejím pohledu se odrážela nenávist.

"Předstírat?" Zeptala se.

Nenáviděl, že jí musel lhát, ale pokud musel předstírat, že to předstírá, tak to klidně udělá. Měl v plánu si opravdu vzít Hermionu Grangerovou, ale pro dnešek a alespoň do doby, dokud se do něj nezamiluje, (nebo ho alespoň začne mít ráda a toužit po něm), což bylo to jediné, co teď mohl chtít, tak ji zatím nechá věřit, že to vše je jen předstírání.

Odtlačil ji dál ode dveří a řekl: "Tady je můj návrh. Existuje nechutná podmínka, která zasahuje do mého dědictví a říká, že přijdu o všechno, o svůj nárok na otcovu společnost, o podíl peněz Malfoyových, jednoho dne dokonce i o Malfoyovo panství, pokud se do třiceti neožením. Pokud nesplním tyto podmínky, což neudělám, pokud se do třiceti neožením, tak nejen že ztratím všechno, ale celé mé dědictví půjde k mému mladšímu bratranci, kterého nenávidím. Jmenuje se Talbert a je to čůrák a teplouš, pokud si to dovedeš představit. Nemám žádné vyhlídky na skutečnou snoubenku, takže jen pro dnešek a možná pár dalších týdnů, můžeš předstírat, že jsme zasnoubení, dokud nenajdu skutečnou ženu?"

"Jen předstírat?" Zeptala se znovu.

"Ano, zbavit mě toho tlaku. Oba mí rodiče tu dnes jsou a je to už celá věčnost, co spolu byli v jedné místnosti. Ale dnes sem přišli, aby mě přesvědčili, že je čas potvrdit zasnoubení. Každý mě s tím pořád otravuje." Říkal jí teď naprostou pravdu. Posadil se do měkkého křesla v lobby.

Vydala se k němu a podívala se dolů na něj, měla pocit, že ho vlastní. Je to jen na noc, pár týdnů, maximálně na jeden měsíc. Položila ruku na jeho tvář, jeho obličej se zvedl a podíval se do jejího. "Jsou tví rodiče rozvedení?" Zajímala se.

Její ruka byla tak jemná a teplá. Bylo to správné. Mnohem víc než správné, ať už to znamenalo cokoliv. Přikývl. "Rozvedli se, když šel můj otec před lety do vězení."

"Moji rodiče jsou také rozvedení. Má matka se znovu vdala před třemi lety. Můj táta chodí se ženou, která je o polovinu mladší než on." Tvářila se vtipně, jako by jí něco špatně chutnalo. Chtěl ji pevně držet. Proč z něj dělala romantického, hodného a mnohem lepšího muže, než jakým ve skutečnosti byl?

"V dnešní době se každý rozvádí. Proto ta nechuť k manželství. Nicméně bych byl rád, kdyby sis mě vzala, Hermiono. Samozřejmě jen jako." Její ruka se nepohnula z jeho obličeje a ani nevypadala, že to má v brzké době v plánu.

Chvíli byla potichu, až nakonec řekla: "Ano, Draco. Ráda vstoupím do předstíraného zasnoubení s tebou. Mohla by to být sranda. Vždy jsem chtěla vidět, jak tvůj otec dostane infarkt."

"A já jsem vždy chtěl vidět Harryho Pottera naprosto nepříčetného, takže nikdo z nás nebude zklamaný, pokud tam teď půjdeme a řekneme jim falešné zprávy," zareagoval. Hermiona se rozesmála, Draco její úsměv opětoval. Vzal její ruku, která byla pořád na jeho tváři a přesunul si ji k puse. Jemně políbil její hrot. "Nebudeš toho litovat."

"Ještě jedna věc," pokračovala, "udělám to pro dnešek a ještě pár dalších dnů, ale nemůžeme to říct Alice. Nechci ji naštvat. Je to jasné?"

Přikývl. Pamatoval si, co ta malá holčička řekla o dalším otci. Nechtěl jí ublížit. Musel by před ní být ostražitý. Neměl by o tom dnes v noci přemýšlet. Pořád si v hlavě převracel všechny ty lži a způsob, kterým začínal cítit něco zvláštního k Hermioně. Pro ni to je jen předstírání. Pro něj to je skutečné. Pořád měl tři měsíce, aby se to stalo skutečným i pro ni. To byla spousta času. Bylo to i dost času si získat tu malou holčičku. Jak těžké to mohlo být, aby ho mohlo začít mít rádo čtyřleté dítě?

Postavil se. "Můžeme jít zpět dovnitř a oznámit naše zasnoubení?"

"Jistě, ale Draco," začala pomalu, její ruka spočinula na jeho hrudi. Podíval se dolů na její ruku a pak do jejích nádherných očí. "Co budeš dělat, až přijdou tvé třicáté narozeniny a pořád nebudeš ženatý?"


"Nech mě, abych se tím trápil sám, lásko." Pravda byla, že ho to netrápilo ani trochu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Terka Terka | 21. února 2017 v 19:26 | Reagovat

Naprosto úžasné ❤nemůžu se toho příběhu nabažit

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama