Tatia- The Northumbrian Princess- 8.kapitola

31. července 2017 v 22:35 | Any

8.kapitola- Strach a pocit bezpečí

Tatia seděla u ohně a poslouchala ostatní muže. Pořád se něčemu smáli. Zajímalo jí, o čem se mohou bavit. Musí se na to potom Ragnara zeptat.

A kam vlastně zmizel? Byl už večer a od té doby, co se vrátili pryč od řeky, nebyl k nalezení. Myslela na svého otce. Snad se mu podaří sehnat to zlato. Tak moc chtěla pryč, děsilo ji to tu.

Pak si všimla Ragnara, jeho bratra a několika dalších mužů, jak se vrátili. Každý z nich držel dva sudy. Odkud to sakra přišli? Pochopila, že se jedná o víno.

Ragnar s ním naplnil dva kelímky a vydal se k ní. "Chyběl jsem ti?" Zeptal se a ušklíbl se. "Tohle jsem vzal speciálně pro tebe," řekl a podal ji kelímek s vínem.


"Kde jste to vzali?" Zeptala se vyděšeně. Usmál se, "kde myslíš?"

"Myslím, že jste to ukradli," odpověděla přesvědčeně.

"Tak proč se ptáš, když odpověď už znáš?"

"Nemůžete pořád jen krást, není to správné," řekla přesvědčeně.

"My jsme ti zlí, krutí barbaři, pamatuješ?" Zeptal se pobaveně.

"A při té loupeží... vždyť víš.. Zabili jste někoho?"

"Ne. Napij se, doufám, že ti bude chutnat."

"Musím uznat, že obdivuji tvé laskavé gesto."

Když se Ragnara zeptala, o čem si povídají, tak jí řekl, že je lepší to nevědět. Už měla jasnou představu a byla ráda, že tomu nerozuměla.

Po nějaké době už všichni Vikingové byli opilí, běhali po tábořišti, řvali a chlastali. Tatia s Ragnarem seděli u ohně a povídali si. Vyptával se jí na její zemi, rodinu, zvyky a zlato. Věděla, že ji jen využívá, aby mohl lépe zaútočit na její zemi, ale stejně musela uznat, že se s ním skvěle povídá. Byl skvělý posluchatel. Uvědomila si, že vzal víno, aby ji opil a řekla mu tak víc věcí o Northumbrii.

Nechtěla tomu moc věřit, protože vypadal opravdu zaujatě, když poslouchal její vyprávění, ale měla silné podezření, že umí dobře manipulovat s lidskými pocity. Věděla, že je hodně prohnaný a obratný.

Zrovna mu říkala, co musí správná manželka splňovat, když přišel jeho bratr Rollo. Posadil se mezi ně a dal jim ruce okolo ramen. Normálně by byla z jeho přítomnosti nervozní, ale teď měla pocit, že jí stejně nijak neublíží. Asi to způsobilo to víno v jejím těle.

Rollo něco říkal Ragnarovi tím jejich zvláštním jazykem a pak se podíval na Tatiu a prohlédl si ji od hlavy až k patě.

Ragnar se po chvíli začal smát. "Co říkal?" Zeptala se zmateně.

"Můj bratr říká, že jsi opravdu krásná. Chtěl by tě ošukat a vzít domů. Ptá se, jestli by to šlo."

Tatia se zamračila, "to snad nemyslíte vážně."

Ragnar přikývl pobaveně hlavou, "jasně že jo. Jaká je tvá odpověď? Ano nebo ne?" Zajímal se.

"Ne!" Řekla rozhodně. Rukou strčila do obou bratrů a postavila se. Spadli dozadu na záda, vylili si kelímky, ale stejně se dál smáli. Byli neskutečně opilí.

"Vaše chování je naprosto nepřístojné," řekla Tatia znechuceně a napila se vína.

Rollo řekl něco Ragnarovi. Ten mu pobaveně začal něco vyprávět a oba se zase rozesmáli. Tatia pochopila, že mu přetlumočil to, co předtím říkala. Oba se zoufale pokoušeli postavit. Překřížila si ruce a dopila svou sklenku vína.

"Pomoz mi prosím," řekl Ragnar a usmál se na ni. Oči se mu leskly zlomyslností a samozřejmě i velkým množstím alkoholu.

Protočila oči v sloup a položila svou skleničku. Natáhla ruce a musela vynaložit veškerou svou sílu, aby se jí ho podařilo znovu posadit na špalek.
Pak Rollo také natáhl ruce. Odmítavě zakroutila hlavou. "Pomoz mu, bude milej," řekl Ragnar.

Tatia si povzdechla a znovu natáhla ruce. Rollo ale místo, aby se zvedl, tak vynaložil veškerou svou sílu, že ztratila rovnováhu. Přistála dole v jeho náručí.

Veškeré její pokusy dostat se od něj pryč byly zbytečné. Ragnar a skupina okolo něj se začala hlasitě smát.
Pochopila, že silou se od něj nikdy nedostane.

"Okamžitě mě pust."

Ragnar řekl něco svému bratrovi a nakonec se zvedl a podal jí ruku, aby jí pomohl se zvednout.
Rollo něco oznámil svému bratrovi, vzal si její kelímek a odešel pryč.

Tatia se zmateně podívala na Ragnara, "co řekl? A kam to jde s tím kelímkem?" Zeptala se nechápavě.

"Říkal, že by tě chtěl šukat, ale nebude tě nutit. Jen ti jde pro další víno." Přeložil to Ragnar.

Byla naprosto šokovaná, vyděšená a nejvíc naštvaná. To by si fakt nějakou ženu vzal proti její vůli?

"Sedni si ke mně, vypadáš ustaraně," usmál se Ragnar a vzal ji za ruku. Přitáhl si ji k sobě tak, že mu prakticky seděla na klíně. Ruce jí obmotal okolo pasu.

"Je takový fyzický kontakt nutný?" Zeptala se nejistě.

Přikývl, "alespoň to udrží mého bratra dál od tebe," pousmál se.

Tatia se dívala do temného lesa kousek od nich. Cítila zvláštní pocit, když měla Ragnarovy ruce okolo pasu. Ale nebála se. Naopak. Zdálo se, jako by tam skoro patřily.

Ach bože Tatio! Na co to sakra myslíš? Pokárala se.

"Ragnare?" Zeptala se po nějaké chvíli. "Ano?" Řekl uvolněně, hlavu naklonil nahoru, aby jí viděl do očí.

"Tvůj bratr... A i ostatní muži... Berou si občas ženy proti jejich vůli?" Zajímala se nejistě. Její hlas se klepal.

Povzdechl si, "nebudu ti lhát. Moji přátelé mají zvyk si brát ženy i proti jejich vůli. Ale chtěla ses zeptat, jestli by tě mohli znásilnit?" Zdrženlivě přikývla.

"Pokud by okolnosti našeho setkání byly jiné a on by si na tebe chtěl dělat nároky, tak ano, potom by tě opravdu mohl znásilnit."

Tatia se vyděšeně zvedla, "rozumím, co tím myslíš. Prosím, víc už mi neříkej."

"Ale," řekl Ragnar, když se rychle postavil a vzal ji za ruku. Přitáhl ji k sobě tak blízko, že stáli jen několik centimetrů od sebe. Vyděšeně se dívala do jeho sebejistých modrých očí.

"Ale okolnosti našeho setkání jsou jiné. A já ti slibuju, že tě ochráním před něčím takovým. Dodržím své slovo," řekl, když se Rollo vrátil a dal jí plný pohár vína.

"A pokud se nakonec rozhodneš s námi vrátit domů, tak tě mohu ujistit, že o tebe bude pořád dobře postaráno."

Možná, kdyby odešla s nimi, tak by starosti s manželstvím pominuly. Byla by volná. Nechtěla tohle celou tu dobu?

Počkat, jak nad tím vůbec může uvažovat? Jasně že s nimi nemůže odejít! Bylo by to tak sobecké vůči její rodině.
A Ragnar ji stejně jen využíval. A pak, až by se dozvěděli všechno, co by potřebovali, tak by už svobodná nebyla. Jak mohla vůbec něco takového zvažovat?

"Nemůžu opustit svůj domov," řekla potichu.

"Smutek v tvém hlase mi říká něco jiného."

"Prostě nemůžu. Nechci se o tom už bavit," řekla rozhodně.

"V tom případě nebudeme. Ale můžeš se mě zeptat na cokoliv, co budeš chtít vědět o našem domově."

"Děkuju. Jsi milý. Začíná se mi to líbit, a pokud to takhle bude dál, tak bych to možná mohla začít zvažovat."

"Skvěle. Teď se napij a bav se!" Řekl Ragnar.

Společně si sedli na trávu a vyprávěli si vzájemně své příběhy. Ragnar jí říkal, co kde zažil. A až na to vraždění musela uznat, že ji to celkem zaujalo. Uměl skvěle vyprávět a byl fakt úžasný společník.

Takhle si povídali celý večer, dokud Tatia neusnula přímo na Ragnarovi uprostřed nějaké historky.

Ragnar
"Líbí se mi, bratře, je nějakým způsobem zábavná," řekl Rollo upřímně.

"Chci, aby s námi odjela do Kattegatu," přiznal Ragnar.

Rollo se na něj překvapeně podíval, "proč? Jsi ženatý. Ví o tom ta princezna?"

Ragnar zakroutil hlavou, "neví nic. Ale bylo by to skvělé ji tu a tam mít. Lagerthě by se to sice moc nelíbilo, ale mám ji rád. Chci ji."

"Tak si ji prostě vezmi. Viděl jsem vás dneska ráno, skoro byla tvoje. Chybělo málo a mohl jsi ji mít."

Ragnar se rozesmál, "ona není moje nebo tvoje, nepatří nikomu. Je svobodná. Chovala se k nám mile, tak není žádný důvod, proč bychom ji měli děsit."

"Kolik jí je? Vypadá mladě."

"16. Je hodně mladá." Příliš mladá, honilo se mu hlavou.

"Sice už to není dítě, ale chová se tak. Oni vždy rozmazlují své ženy, proto jsou tak skvělé," usmál se Floki.

"Ví o tom dnešku?" Zajímal se Rollo.

Ragnar zakroutil hlavou, "ví jen, že jsme ukradli pár sudů. Není potřeba jí říkat víc." Ve skutečnosti jí lhal v tom, že nikoho nezabili. Zabili. Manžele a jejich dva syny. Nemohl jí to říct, stejně by to nepochopila.

"To je nejspíš dobrý nápad. Kdyby to věděla, tak by na tobě teď nespala tak klidně jako nějaký pes," rozesmál se Rollo.

"Je opravdu skvělá. Byl by z ní dobrý otrok," pronesl nadšeně Floki.

Ragnar zakroutil hlavou, "chci, aby se s námi vrátila do Kattegatu, ale ne jako otrok, nebude na prodej," řekl Ragnar naprosto jasně a nekompromisně.

Floki se rozesmál, "obávám se, že Lagertha ji nebude mít zrovna ráda."

"Sklapni," vyjel na něj naštvaně Ragnar. "Radši mi s ní pomozte."

Rollo si opřel Tatiu o sebe, a jeho bratr tak mohl vstát. Ragnar ji zvedl do své náruče. Její hlava se mu nevědomky přitiskla k hrudi. Pomalými kroky se s ní vydal do stanu. Položil ji a přehodil přes ni nějaké kožichy. Pak se otočil a vydal se zpět ke svým kamarádům.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama