Ztraceni v čase- 5.kapitola

11. srpna 2017 v 18:07 | Any

Dalších pár dnů se Hermiona zoufale pokoušela vyhýbat Zmijozelovu dědici. Byla odhodlaná mu neprozradit žádné další informace. Bohužel měli společně až příliš mnoho hodin, takže se mu úplně vyhnout bylo naprosto nemožné. A to že ji aktivně vyhledával celé záležitosti ani v nejmenším nepomáhalo. Ale když už se mu přecejen podařilo ji odchytit, tak odpovídala velmi stručně a vždy jen k věci.

Ginny s Harrym jí ujišťovali, že to není její chyba, když jim řekla, co se stalo.

"Pamatuju si, že dokázal být velmi přesvědčivý, když od tebe chtěl zjistit nějaké informace," vysvětlovala Ginny.

Nicméně Hermiona si to pořád dávala za vinu. Neměla se nechat vyvést z míry tak snadno.


Ke konci týdne se nálada tria jen zhoršovala. Tom Rojvol Raddle se choval jako by si sám přímo říkal o prokletí.
Aby Ginny ochránili a nemusela mu čelit sama, běželi Harry s Hermionou vždy před hodinou lektvarů přes půlku hradu.

Několikrát se ukázalo, že Tom nad nimi zvítězil, Harry pokaždé reagoval špatně. Mračil se na Zmijozelského a bez přemýšlení řekl to, co mu jako první přišlo na mozek. Hermiona tomu rozuměla. Chápala, jak moc chce ochránit Ginny a jak bezmocně se cítí, když nemůže. Nicméně jí to nezabránilo ve starostech, které o něj měla, všemi svými akcemi si pomalu podepisoval rozsudek smrti. Tom nijak nedával najevo, že by si všiml Harryho chování.

Hermiona si nemohla pomoci, ale cítila se zmatená nad Tomovými plány. Byla si jistá, že Brumbál kdysi Harrymu řekl, že Voldemort není schopný cítit lásku. Ale podle toho co dělal to vypadalo, jako by se až příliš zajímal o Ginny.
Za předpokladu, že by ji měl rád, tak by se nemohl chovat mile k Harrymu. Nakonec usoudila, že to je jeho způsob, jak z nich vytáhnout informace.

Studium mudlů bylo nejtěžší výzvou v jejím plánu ignorovat všechny Zmijozelské. Kromě Toma Raddlea se také musela vypořádat i s Malfoyem, který byl ještě desetkrát otravnější než ten, který cestoval v čase s nimi. A skutečnost, že seděl s mladým Voldemortem to ještě víc zhoršovala. Celou hodinu byla nucena poslouchat jeho jízlivé poznámky o mudlech a mudlorozených.

Nemohla pochopit, proč Abraxas Malfoy navštěvoval hodiny studia mudlů, když jimi tak moc opovrhoval.

Pravěpodobně Temný pán potřeboval nějakého ze svých poskoků pro případ, že se ho někdo pokusí zabít.

Hermiona si dovolila se ponořit do tichého chichotu.

"Je jasné, že pro ně není žádná potřeba."

Malfoyova poznámka jí vyrušila od chvilkového pobavení. Pomalu se na něj podívala.

"Pane Malfoyi-" začal říkat pan Walker, učitel Studia mudlů.

"Mudlorození nikdy nepochopí pravý význam magie," přerušil ho blonďák s očividným odporem ve tváři.

Hermiona cítila, jak se její vztek díky jeho slovům zvětšuje.

"Měli by být ve svém světe, zatímco my zase žijeme ve svém," řekl Abraxas.

Nestrhávej na sebe pozornost, Hermiono, říkala si v duchu.

"Kouzelnnický svět bude mnohem lepší, když o nás mudlorození nebudou vědět," pokračoval Abraxas, ruce si překřížil na hrudi. "Proč bychom jim měli odhalovat náš svět? Přivodí nám jedině nebezpečí."

"Je vtipné, jak si myslíš, že toho víš tolik o mudlech a mudlorozených, když jim očividně vůbec nerozumíš," řekla Hermiona chladně a podívala se na něj.

Pomalu k ní otočil hlavu a povýšenecky si ji prohlédl.

"A jak to tedy je?" Zeptal se jí, jako by byla malé dítě. Pomalu se postavil, úšklebek se objevil na jeho tváři, pokoušel se jí zastrašit svou hmotností.

"Rodíme se do společnosti, která byla zkonstruována magií. Známe kouzelnické způsoby, používáme magii a milujeme moc. Na druhou stranu mudlorození se toho bojí. Děsí se magie, která koluje každou naší žílou. Dokazují to veškerá upalování čarodějnic, která se v minulosti stala. Řekni mi, jak by mohli pochopit pravou krásu magie?"

"Spousta mudlorozených a polokrevných nás vede na ministerstvu," odpověděla Hermiona.

Logická část v její mysli jí řikala, že na sebe strhává až příliš pozornosti, vzhledem k tomu kolik hlav ji teď užasle pozorovalo. Ale byla rozzuřená, že se opovážil vytáhnout svou smrtijedskou teorii během hodiny.

"To nic nedokazuje, Grangerová, mohlo by to být díky neskutečnému štěstí nebo dočasné důmyslnosti," odbyl Abraxas její argument.

Po tomhle už Hermiona cítila, jak se jí vaří krev. Nemohla uvěřit, že opravdu znevážil práci ostatních pouze kvůli jejich krvi.

"Je naprosto jasné, že kouzelnický svět se brzy rozpadne, pokud se každý čistokrevný kouzelník bude starat jen sám o sebe," odpověděla nenávistně.

"Věř mi, Grangerová," naklonil se blíž k ní, "existují spousty rodin, které mají jenom čistou krev."

"S příbuznými, kteří si vzali někoho mudlorozeného," odseknula.

"Kteří pak byli vyděděni," řekl posměšně Abraxas.

"Jen proto že nerozumíš jaké kouzlo mají mudlorození, neznamená, že jsou ti podřazení nebo že nepatří do tohohle světa! Pochybuju, že většina lidí v téhle třídě je čistokrevná," řekla Hermiona.

Mohl klidně být mnohem větší než ona, ale to neznamená, že ustoupí.

Abraxas se na ni podíval s přimouřenýma očima.

"Samozřejmě že víme, že někteří lidé, třeba jako ty, nejsou čistokrevní. Nicméně moje rodina byla po celou dobu čistokrevná," prohlásil povýšenecky.

"Je jasný, že celá tvoje rodina byla stejně tak zaujatá jako ty a odmítala si vzít každého až na čistokrevného," ušklíbla se.

"Tak o kom si teda mluvila?" Namítal Abraxas.

"Není nutné sdělovat jména, abych dokázala, že mám pravdu," řekla nejasně. Pak pokračovala silnějším hlasem: "Smyslem celého mého argumetu je, že jen proto že jsi čistokrevný, tak to neznamená, že jsi lepší než mudlorození."

Jeho šedé oči nebezpečně zajiskřily, zatímco ho tiše zpochybňovala. Pochybovala, že by jí mohl nějak ublížit, obzvlášť když byli ve třídě.

Z ničeho nic se Tom začal smát. Oba se na něj zaraženě podívali.

"Sedni si, Abraxasi," přikázal mu jemným hlasem. "Pořád máme hodinu, kterou je potřeba dokončit. Kromě toho tuhle hádku stejně nemůžeš vyhrát."

Abraxas otevřel pusu, ale nejspíš si uvědomil, že by nebylo chytré neuposlechnout svého pána, a tak ji znovu zavřel. Neochotně se posadil a podíval se na Hermionu.

Mladý Temný pán se otočil a podíval se na ni. "Výborně řečeno, slečno Grangerová."

Hermiona málem vyprskla, ale rychle to zakryla slabým zakašláním. Pravděpodobně něčí "mazlíček" by na ni mohl zaútočit v průběhu dalších dnů. Asi by měla zase začít chodit okolo se zrcátkem, jenom pro jistotu.

Dovolila si se usmát, když si všimla spokojeného pohledu, který na ni vrhl profesor Walker. Díky tomu si všimla i Augusty, která ji pozorovala z přední části třídy. Tázavě se na ni podívala. Augusta pozvedla obočí a otočila se zpět k profesorovi.

Hermiona tak nějak cítila, že na jejím výrazu byl skrytý posměch.

Nebuď hloupá, mluvíš tady přece o Nevillově babičce, pomyslela si. Nicméně se nemohla zbavit toho nepříjemného pocitu, že primuska ji neměla příliš v lásce.


* * *
Zmátla ho. Ne, lépe řečeno- ti čtyři noví studenti ho mátli. Zejména ta čarodějka s huňatými vlasy. Když si nejprve všiml, jak při hodinách zodpovídá každou otázku, tak se domníval, že je docela inteligentní. Sice nebyla tak hezká jako nějaké dívky v Bradavicích, ale měla okolo sebe jakýsi druh ohnivé vášně, který by mohl přitahovat pozornost ostatních.
Nicméně poté co ji oklamal a vyzradila mu tajemství o jejich malé skupince, tak byl nucený věřit, že jeho první úsudek byl mylný.

Až do její hádky s Abraxasem před pár dny.

Mnoho slov, která vyklouzla z jeho pusy, postrádaly logiku a pořádný průzkum. Každopádně hodně lidí by se ho spíš zastrašilo, než aby zpochybňovali to, co řekl. Něco na blonďákovi vyžadovalo respekt.

Hermiona nedovolila Abraxasovi mít nad ní převahu. Netřeba zmiňovat, že by s ním prohrála, kdyby se jednalo o kouzelnický duel, ale kdyby se Abraxas uchýlil k mudlovským způsobům boje, tak by nezaváhala ani na sekundu. Pořád odmítala se vzdát, to byl opravdu chvályhodný čin.

Tomovo oči se zastavily na blonďákovi, který seděl v rohu se zbytkem jeho stoupenců. Tiše mezi sebou mluvili, čekali na příkazy od svého pána. Dobře věděli, že není dobré ho rušit, když s nimi nemluví.

Seděl na gauči před krbem. Teplo hořícího ohně alespoň trochu rozehřívalo chladné podzemí. Tom jemně poklepával prsty po opěradle. Náznak zamračeného výrazu se mu objevil na tváři, když si opět vzpomněl na ty čtyři nováčky.

Chovali se, jako kdyby tady byli poprvé, ale každému kdo měl aspoň trochu zdravého rozumu, bylo jasné, že v Bradavicích už byli i předtím. Nikdo své první dny v Bradavicích nemohl chodit chodbami, aniž by se neztratil.
Tři z nich si pokaždé tak živě povídali, když spěchali na hodiny. Vypadalo to, jako kdyby školu znali tak dobře, že se ani nemusí soustředit na cestu.

Problém, kterému teď mladý Vodlemort čelil, byl pokus vytáhnout z nich nějaké informace. Ginny měla pokaždé na tváři pohled baziliškovy oběti, když se s ní pokoušel mluvit. Nemohl zabránit úšklebku, když nad tím přemýšlel. Zdálo se, jako by už věděla čeho všeho je schopný.

Úšklebek zmizel, když přimouřil oči. Možná o něm věděli víc, než připouštěli. Bude muset zjistit, kolik toho ví.

Slečna Weathebyová se ukázala jako nepoužitelná, co se týkalo prozrazení více informací, ale s panem Evansem byla komunikace podstatně těžší. Zdálo se že k Tomovi okamžitě cítil nevysvětlitelný odpor. V jeho přítomnosti byl fyzicky naprosto nezpůsobilý. Zdvořilost rychle polevila pokaždé, když Tom mluvil s Ginny. Zrudl vzteky, vypadal jako těsně před výbuchem, vypouštěl nevhodná slova a otravné poznámky.

Musel by být slepý, kdyby si nevšiml jak slečna Grangerová střílí pohledy po panu Evansovi a šťouchá do něj, když situace přestávala být pod kontrolou. Celkem vzato, i kdyby byl Tom dostatečně laskavý, že by mu odpustil všechny ty poznámky, všichni tři byli tak tajemní, že to prostě nemohl ignorovat. Nicméně nezdvořilost toho kluka byla vyloženě otravná a Tom v tuhle chvíli neměl chuť se s ním vypořádat.

Bude muset najít nějaký čas, aby se Abraxase zeptal na toho nového zmijozelského chlapce. Bylo překvapivé jednoho z nich vidět odděleného. Abraxas vypadal, že si toho chlapce velmi olbíbil. Tvrdil, že kdyby nebylo toho rozdílu v jejich příjmení, tak by Draco klidně mohl být Malfoy. Tomovi to přišlo logické, protože mezi nimi bylo opravdu jen pár rozdílů.

Draco byl ale podstatně tišší než Abraxas. To byla vlastnost, kterou Tom považoval za nesmírně cennou. Možná by to měl nakázat Abraxasovi, alespoň už nebude muset poslouchat ty bouřlivé diskuze mezi Abraxasem a Cygnem Blackem. Bylo těžké se soustředit na knihu, zatímco ti dva pořád žvanili. Upřímně, když přijde na drby, tak byli mnohem horší než holky.

Jeho nejlepší šancí, jak se něco dozvědět o těch čtyřech nových studentech, pravděpodobně bude ta malá ohnivá lvice. Jeho velkým problémem nicméně byl fakt, že slečna Grangerová na jeho otázky volila jednoduché odpovědi. Pokud chtěl zjistit víc informací proč jsou tady a co všechno ví, tak jí musí nějak rozčílit, aby začala znovu mluvit.

To by se pro něj možná ukázalo jako zajímavá výzva.

Ačkoliv Tom nikdy nedával najevo své pocity, tak už byl unuděný k smrti z holek, které omdlévaly a chichotaly se pokaždé, když ho viděly. Hermiona Grangerová byla skvělá změna oproti tomu na co byl v minulosti zvyklý.

Úsměv se znovu objevil na tváři Lorda Voldemorta. Bude to opravdu velmi zajímavé.

* * *
Hermiona prstem přejela po knižních titulech a povzdechla si. I když řekla všem s výjimkou Harryho a Ginny, že dělá průzkum na esej z přeměňování, tak vlastně hledala odpovědi na jejich cestování v čase. Pokud Brumbál nevěděl, jak se dostali do minulosti, tak pochybovala, že odpověď bude v knihovně. Nicméně ji uklidňovalo být na známém místě.

Byla docelá překvapená, když v knihovně viděla mladší madam Pinceovou. Když ale přišlo na knihy, tak byla pořád příšerně přísná. Jakékoliv přemístění knih na jiné místo nebo hluk vedl k okamžitému vyhazovu z knihovny.

Chvíli jí trvalo, než se v hlavě smířila s tímhle obrázkem. A když to konečně udělala, tak se sama pro sebe zasmála, i madam Pinceová musela být někdy mladší.

Studium cestování časem.... Příběhy uznávaných cestovatelů časem.... Možnosti cestování časem..

Hermiona si otráveně povzdechla a zamračila se. I když od začátku věděla, že to nikam nepovede, tak ji to pořád neskutečně rozčilovalo. Podívala se na uzavřené oddělení s omezeným přístupem. Možná by si dnes v noci od Harryho měla půjčit neviditelný plášť, aby mohla udělat nějaký průzkum. Na zítra neměli žádný úkol, takže měla čas.

Hermiona se otočila, aby se podívala na poličku za ní, ale couvla, když hlavou narazila do hrudi jiného člověka. Byl tak blízko, že ji překvapovalo, že nevycítila jeho přítomnost dřív než se otočila. Podívala se do hodně pohledného obličeje se zvlněními černými vlasy a tmavýma očima.

Klidně se mohl utkat s Lockhartem. Ne, nesoudíš přece lidi podle vzhledu. To na intelektu záleží. Vyškrtni si ten první názor, dokonce by mohl Lockharta porazit.

A pak znovu vypadal poněkud povědomě.

Hermiona si slabě odkašlala, když jejímu mozku došlo na koho to zírá. Udělala krok dozadu a zády vrazila do skříně s knihama. Cítila, jak její tváře byly jako v ohni.

Není nic, za co by ses měla stydět. To že je atraktivní je prokázaný fakt, opakovala si.

"Dobrý den, slečno Grangerová," usmál se Tom, když si z poličky vyndal knihu.

,Ahoj," odpověděla Hermiona roztřeseně, když šla k další poličce a očima sledovala tituly knih.

Přemýšlela, že by bylo příliš nápadné, kdyby odešla z knihovny v momentě, kdy ho viděla. A tak se rozhodla tu zůstat o něco déle, než si vymyslí nějakou výmluvu, aby se mohla vrátit do Nebelvírské věže.

"Nikdy bych si nemyslel, že tě tady potkám. Je sobota ráno," poznamenal když otočil knihu kterou držel.

"V tuhle dobu tady není moc lidí," odpověděla Hermiona. A pak ještě dodala: "Je mnohem snazší přemýšlet ráno."

Souhlasně přikývl, než se jeho pozornost obrátila zpět ke knihám.

Podařilo se jí na Toma nenápadně podívat.

Naprosto chápala, že ho měla ráda většina holek. Pohledný, vysoký, zdvořilý s dobrým chováním... I když se zamračil jako právě teď, tak to nijak neuškodilo jeho šarmu.

Přemýšlela, co ho přeměnilo na toho Voldemorta, kterého znala z budoucnosti. I když se Harry domníval, že si Tom roztrhal duši, tak Hermiona si myslela něco jiného. Z jejich zkušenostmi s viteály bylo jasné, že roztrhnutí duše nemělo co dočínění s jeho podobou, nebo jinak by každý úloměk měl vypadat jako bledý Voldemort s hadíma očima.

Ne. Muselo to být něco jiného. Její zvědavá část opravdu chtěla zjistit odpověď, ale věděla, že je lepší to nevědět než tím riskovat život.

"Brak," zamumlal a vrátil ji tak zpátky do současnosti.

Zasunul knihu zpět do poličky a prstem přejížděl po dalších titulech. Podívala se na knihu, kterou sledoval.

Pravdy zahrnující Salazara Zmijozela: Jak čistá byla jeho krev a další otázky.

Hermiona povytáhla obočí. Byla si jistá, že Zmijozel byl určitě čistokrevný a tím pádem pochopila, proč Tom tuhle knihu nazval brakem. Ale měla obrovskou chuť vzít tu knihu a přečíst si její obsah. Bohužel nebyla šance jak to udělat, aniž by na sebe upozornila Toma. Podívala se na něj a zjistila, že ji opět sleduje s nečitelným výrazem na tváři.

Přesně ve chvíli, kdy jí to ticho začínalo vadit, tak otevřel pusu.

"Názory o těch nejsměšnějších věcech se uznávají dokud mohou dobrým směrem ovlivňovat názory lidí," vysvětlil jemně, Hermionu úplně překvapil.

Nikdy si nepomyslela, že by se obtěžoval jí dát vysvětlení.

"Ačkoliv některé názory v knize mohou být přijatelné, tak většina je založena na autorovo představivosti."

"Dobrý základ je potřebný aby vytvořil silnou teorii," poznamenala.

Tom přikývl se zamračeným pohledem.

"Bohužel, většina spisovatelů se neobtěžuje si zjistit dostatek informací o svém díle dřív než ho publikuje," odpověděl, když vrátil zpět na své místo knihu, kterou držel, a díval se na další.

Hermiona při pohledu na něj přimouřila oči.

"Četl jsi tu knihu?" Zeptala se dřív než se mohla zastavit.

Zastavil se ve svých pohybech a tázavě se na ni podíval.

Ukázala ke knize, kteoru právě vrátil na poličku. "Myslela jsem tu, co jsi před chvílí držel. Ne tu o Zmijozelovi."

Pohled pochopení se objevil na jeho obličeji.

"Listování knihou ti často pomůže zjistit, jestli stojí za to ji číst nebo ne," odpověděl, když se obrátil zpět ke svému hledání.

"Hm," řekla tlumeně a podívala se na knihu, kterou držela. Skoro se nahlas rozesmála nad tou ironií. Kletby, které se nepromíjejí a jejich historie.

"Mimochodem, kniha, kterou držíš, neobsahuje žádné důležité informace," řekl z ničeho nic, aniž by se na ni podíval. "Zakázané kletby: Podrobné informace, je mnohem zajímavější navzdory svému nudnému názvu."

Věř, že o těhle knihách něco ví.

"Jen jsem byla zvědavá," zamumlala Hermiona, když knihu vrátila zpět na své místo.

Usmál se aniž by zvedl pohled.

Chvíli přemýšlela, proč knihy o zakázaných kletbách, nejsou v oddělení s omezeným přístupem. Pak si uvědomila, že ředitelem Bradavic je Dippet a ne Brumbál. Hermiona se domnívala, že Lord Voldemort z budoucnosti vznikl díky všem těm profesorům tady. Přišlo jí absurdní, že si nikdy nevšimli, že na Tomu Raddleovi je něco špatně.

Pak se opět podívala na knihu, kterou "příkladný student a filantropista století" nazval brakem. Po chvíli zvedla hlavu a krátce se na něj zaměřila. Četl si knihu, ale nedokázala říct, jestli sleduje její pohyby nebo ne.

Nakonec se jí podařilo nasbírat veškerou odvahu a vzala knihu.

Hermiona četla hodně knih, některé byly tak velké, že kdyby je na někoho hodila, tak by ho mohly zabít. I tahle konkrétní patřila mezi ty větší. Obtížně si ji položila do klína a prohlížela si přední obálku.

Byl tam Bradavický emblém se zvýrazněným znakem Zmijozelu. Kniha byla očividně sestavená s esejí. Za knižním titulem byla napsaná jména autorů. Jméno, které zachytilo její pozornost, bylo Mopsa Meadowesová. Pokud si to pamatovala dobře, tak příjmení "Meadows" měl jeden z prvních členů Fénixova řádu. Bude se na to muset zeptat Harryho, jakmile se vrátí do nebelvírské společenské místnosti.

Otevřela knihu a na první stránce se dala do čtení. Nevšimla si, že ji Tom zkoumavě pozoruje.



Doufám, že se Vám další díl líbil. :) Nezapomeňte napsat názor, motivuje mě k rychlejšímu překladu. A ještě vás prosím o hodnocení. Všem Vám moc děkuju. :)

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Magicmax Magicmax | Web | 11. srpna 2017 v 18:14 | Reagovat

Už ten nadpis zní zajímavě. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama